Pravá láska žije jen jednou • OurStories.cz ~ naše povídky

Tohle je psaný v roce 2007 o prázdninách. Nic moc na to nemělo vliv, prostě jsem něco cítila uvnitř sebe a potřebovalo to ven. Mě osobně se to docela líbí, ale já jsem saďour, takže:D Pokud se nebude líbit, tak alespon komentujte, prosím:D

17.09.2009 (16:00) • SamMoore • Povídky » Jednodílné • komentováno 5× • zobrazeno 952×

Podívala se na všechnu tu krev kolem ní. Nejvíc jí byla v umyvadle, kam ještě pořád ztékala z jejího zápěstí. Nezbývalo jí už moc života. Proč jsem tu vůbec udělala? Stálo to za to? A dá se to ještě vrátit? Myšlenky se jí zatoulaly do minulosti...

Byla se svým klukem tak šťastná. Měli měsíc před svatbou a moc se milovali. Dýchali jeden za druhého. Dva dny před svatbou začal být divný. Zamlklý a zdálo se, že má nějaké tajemství.Často se to z něj snažila vytáhnout, ale nešlo to. Říkal, že to nechce říct. Den před svatbou se měli sejít. Moc se na něj těšila, řekl jí totiž, že jí musí říct něco moc důležitého. Myslela si,že se konečně doví, proč je najednou takový divný. Měli se sejít na rohu dvou ulic. Divné místo, řekla si, ale nic nenamítala. Půl hodiny před určenou hodinou setkání vyšla k rohu. On už se taky blížil, dělil je jen přechod přes rušnou silnici. Šel a proplétal se mezi lidmi,když v tom se náhle zastavil. Nechápala, co to znamená. Podívala se mu do očí a pak jí zaujal pohyb jeho úst. Snažil se jí něco říct, ale ona mu nerozuměla.Chvilku jí trvalo, než pochopila jeho slova.Miluji tě ,sbohem. Nechápala, co tím myslí. Když v tom vyletěl do vzduchu a ona se jen bezmocně dívala, jak jeho tělo, prázdné a bez života, dopadá na silnici, kde ho přejelo ještě několik aut. Nemohla bez něj žít. Cítila teď šílenou prázdnotu, která zbyla na místě, kde ho měla uloženého v srdci. O den později, v den, kdy si ho měla vzít, se dozvěděla, proč se zabil. On si totiž myslel, že ho nemiluje...

Bez něho žít nechtěla. Milovala ho než svůj život a o ten ji připravilo jedno auto. Nekrvácela dostatečně rychle. Vzala zase do ruky kuchyňský nůž a přiložila si ho o otevřené ruce. Bude to bolet? Zajela dovnitř ruky a táhla. Cítila osvobození a samotu, žádnou bolest. Z ruky začala proudit krev, konečně se jí podařilo otevřít tepnu. Udělala to i na druhé ruce a už cítila, jak slábne a jak jí začíná být zima. Začala se třást. Nevěděla, jestli chce umřít, ale vzpomínala na něj, jak ho mezi sebou smýkají auta, a věděla,že musí. Už kvůli němu. Někdo zaklepal na dveře. Že zemře věděla jen ona.

,,Ještě tu není, ale ty už musíš k oltáři," uslyšela svou nejlepší kamarádku za dveřmi. Sebrala poslední síly.

,,Dobře, za chvíli jsem tam," zašeptala přiškrceným hlasem. V uších jí začalo hučet. Pomalu jí zmáhala únava, způsobená ztrátou krve. Začala zavírat oči a prolétlo jí hlavou: ,,Za chvíli se s ním zase uvidím." Pak zavřela oči a její srdce dotlouklo v rytmu mrtvé lásky.

Konec

Autor: SamMoore (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné