OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Bubble - Kapitola 10.



Bubble - Kapitola 10.Kapitola tak trochu na zastrašení a tak trochu na zamyšlení. El se zdají noční můry, ale jak nazveme noční můru, když se potom z části vyplní?! Kapitola nese název Jehňátko, však vy uvidíte proč. Každý koment potěší. Přeji pěkné počtení.

 Kapitola 10. Jehňátko

 Nevzpomínám si, že bych brala nějakou drogu nebo kouzelné citrónky, ale to, co se na ten papír samo napsalo, ano, samo napsalo, vypadalo dost divně. Dá ze zhulit tím, že se dotknete nějakého pírka? Asi ne, ale v tomhle okamžiku mi to tak přijde. S tím, co se tam psalo, jsem neměla skoro žádné plány. Maximálně si Joshe jednou za hodinu prohlédnout, abych se ujistila, že mu místo hlavy nenarostla dýně. Od téhle chvíle jsem cítila jistý závazek, ale spíš jen v podvědomí.

 Josh chodí se mnou na pár předmětů, ale vídám ho skoro furt, i když po většinu času se navzájem ignorujem. Já totiž své přestávky trávím hlavně vykecáváním se s Emily. Anne chodí do vyšší třídy a má jiný rozvrh, takže o přestávkách se moc nevídáme. Emily a Anne jsou ty nejpadlejší holky na hlavu, co znám. Ale zpět k Joshovi. Naštěstí se nekamarádí s tou velmi mě dobře známou partou mrch a debilů.

 Má hnědé vlasy, krátké vlasy a tmavě hnědé oči. Výškově je o trošku větší, než Liam. Jestli má nějaké svaly, tak to nevím, protože mu pod tričko nevidím a rozhodně není nijak svalově namakaný, protože to bych už jinak dávno věděla od našich Slepic a celého jejich harému. Jak to tak vypadá, tak je naprosto normální kluk, což je docela fajn, ale jelikož o něm skoro nic nevím, a špehování mám docela ráda, tak ho hodlám zítra skoro celý den špehovat a dozvědět se o něm něco víc.

 Za chvíli jsem si šla lehnout, jelikož se doma nedalo nic moc dělat. Ze spaní mě však pořád budily divné zvuky. Jako by odkapávala voda nebo ubíhal čas. Myslela jsem si, že něco slyším, ale pokaždé, když jsem otevřela oči, jsem nic neviděla, i když ve tmě vidím teď mnohem lépe.

 Noční můra střídala další a další, avšak vždy to byla jedna a ta samá. Nemohla jsem spát. Celou dobu jsem se jen převalovala a bála se usnout. Nakonec jsem to vyřešila tím, že jsem si lehla pod postel a zamaskovala se.

 Noční můra se týkala toho muže s nožem v našem domě. Pokaždé se to odehrávalo ve škole. S nožem mě pronásledoval, ale jakékoliv mé chabé pokusy o skrytí byli marné.

 Nakonec jsme vždy stanuli tváří tvář proti sobě na dlouhé chodbě ve škole, kterou se chodí k hlavnímu schodišti a spojuje sklad a sklep s schodištěm. Touhle chodbou většinou nikdo nechodí. Ulička byla celá v hrůzostrašném šeru. Mrazivé ticho prolomovaly jen kapky vody dopadající na střechu školy, které se někdy propily a poté dělaly malé loužičky na chodbách a můj rychlý zoufalý dech mezitím co ten jeho zněl natěšeně. Jako by to bylo malé dítě, které teď mělo dostat malou hračku.

 Stáli jsme naproti sobě, každý na jiném konci. On se svým dlouhým nožem z nějž odkapávala krev a já s malým pírkem, takovým jako jsem našla i u sebe doma, ale tohle nehořelo, když jsem se ho dotkla a bylo navíc menší.

 Ve snu jsem se vždy dala na útěk ke skladu a sklepu. Odbočila jsem na sklad a schovala se do koutku, skrčila nohy, co nejvíc k sobě a rukou si zakryla pusu a tlumila jsem těžký dech. Pak ten muž zavřel dveře a kráčel pomalu mým směrem.

 „Jedna, dvě… Už si pro tebe jdu, Zlatíčko, mně se neschováš. Já si tě najdu. Jestli mi prozradíš, jak se jmenuje ten hoch, slibuju, že tě zabiju rychle. Ale nejdřív si spolu ještě zahrajeme menší hru, co ty na to?“ říkal vražedně ledovým natěšeným hlasem. Mrazilo mě z toho v zádech. Strašně jsem se bála. Věděla jsem, že je to jen sen, ale nemohla jsem se probudit dokud neřekl: „Už si pro tebe jdu. Jedno jehňátko je pryč, zbývají ještě čtyři. Čtvrté jehňátko se však odpoutalo od stáda.“

 Přesně vždy po těchto slovech jsem se probudila. Někdo se z noční můry budí výkřikem, já však ztuhnu a nemohu se hýbat.

 Už bylo ráno a sluneční paprsky dopadaly až pod postel. Během pár minut už byla v mém pokoji mamka, jestli vím kolik je hodin, že zaspím. Nevěděla, že jsem pod postelí, ale kdykoliv mi takhle vtrhne do pokoje nevěnuje mi moc pozornosti. Navíc jsem nastražila polštáře tak, aby vypadaly jako moje tělo schované pod dekou. Nemohla jsem nic riskovat.

 Cestou do školy mi pořád hrálo v hlavě, co ten muž říkal o tom čtvrtém jehňátku. Nějakým způsobem mi připomínal vlka. Už jenom tím, jak vrčel, když mě ve snu honil a tím jehňátkem. Nevím, jestli tím hochem myslel Joshe nebo Liama, ale Josh mi do té jeho „Hry“ zapadal lépe.

 Šla jsem do školy, jako vždy, ale policejní auta v vedlejší uličce, které byly všechny naskládané u jednoho domu, přitáhla mou pozornost.

 Přišla jsem blíže a dech se mi zastavil. Na zdi toho domu bylo velkým krví napsáno: Zahrajeme si hru?

 Vyděsilo mě to jako nikdy nic předtím, že by to nebyl jenom sen?

 Popošla jsem blíže, jak mi to jen policejní páska dovolila a snažila jsem se vidět přes tu kupu policajtů kolem. Na kůlu před domem bylo probodnuté jehňátko s křídly holubic. Pochybuju, že to někomu z policajtů došlo, ale já jsem v tom viděla sebe. Navíc co mi ten chlap říkal s těmi jehňátky a ty křídla…

 Nebyla jsem schopná kroku, natož slova. Jeden z policajtů mě požádal, abych odešla, že tu není nic k vidění. Po čase jsem se nějak dokolébala do školy.

 V hlavě mi panoval příšerný zmatek a strach. Snažila jsem se v tom všem najít nějakou logiku. Nějak jsem cítila, že když bych prohrála tu jeho hru, prohraju tím i svůj život. Nevím proč lidé hned myslí na nejhorší, ale aspoň vám to dodá tu divokou a zoufalou touhu přežít. Jestli mám hrát tu jeho hru, musím být vždy o krok napřed.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bubble - Kapitola 10.:

4. Attia přispěvatel
21.01.2013 [19:49]

AttiaJen jsem vám chtěla oznámit, že další kapitolu přidám asi až ve středu :)

3. Simones
14.01.2013 [21:46]

dost zajímavá kapitola, je to napínavé

2. Eilonwy přispěvatel
14.01.2013 [14:18]

EilonwyWoow!!! Luxusní kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon

1. Chensie přispěvatel
13.01.2013 [14:58]

Chensie* Pozor na psaní mě/tě,tebe - mně/tobě
a hlavně na psaní čárek! ,o)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!