Karotka - 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Shelly konečně poznává Mattyho dokonalou přítelkyni, ale zase tak dokonalá se nezdá. Chybí jí totiž nějaké to IQ. Společně se rozhodnout, že vyrazí na cestu po památkach a tak má Karotka šanci užít si aspoň nějakou tu zábavu :)

27.03.2010 (18:00) • LucilleDanion • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1108×

První, co jsem viděla, když jsem se probudila, byla tma. Ležela jsem zamotaná v těch drahých peřinách. Vymotala jsem se a rozlepila pořádně oči. Hodiny hlásaly deset hodin, tak jsem se vyplazila z postele do koupelny, kde jsem se snažila upravit před velkým zrcadlem, před kterým už byly rozházené moje věci typu řasenek, tužek, pudrů, rtěnek a tak dále. Lehce jsem se namalovala, jelikož jsem byla ještě mírně unavená.

Z kuchyně jsem slyšela hlasy, tak jsem se vypotácela dolů. Matthew se tam hádal s nějakou dámou. Měla blonďaté oči a modré vlasy, tedy, naopak. Dokonalé křivky její postavy zvýrazňovalo tričko s hlubokým výstřihem do V, prsa větší než hlava (obrazně řečeno, samozřejmě) a vyrýsovaný, sportovní zadeček. Aha, asi přítelkyně. Ti dva se k sobě skvěle hodili. On dokonalý, ona dokonalá. Píchlo mě u srdce. Sakra.

Její hlas se změnil, když si všimla, že stojím ve dveřích. ,,Ahoj," pozdravila mě nadšeně, přicupitala ke mně ladným krokem a objala mě kolem ramen ,,jsem Diana, přítelkyně Matthewa. Už jsem toho o tobě hodně slyšela."

Slyšela? Copak on o mě vypráví, jo? Asi, že jsem rozmazlená, extravagantní a sobecká. Nedivila bych se. ,,Ehm. Těší mě, Shelly."

,,Máš překrásný účes, tak živý, tak mladistvý!" rozplývala se a upravovala mi vlasy.

,,Děkuju, dělala jsem si ho v podstatě sama," přiznala jsem škodolibě. Ale ona byla asi trochu hloupá a tvářila se dál jako idiot.

,,Oh! Výtečné!" zvolala, ale pak se na mě usmála. ,,s Mattem jsme si říkali, že bychom si někam vyrazili."

Byla jsem nadšená, že se jich zbavím. ,,Ale jen běžte, mě to nevadí," přerušila jsem jí, sedla jsem si ke stolu a ona mi podala nějakej nízkokalorickej rohlík, kterej přinesla v papírovym sáčku jako ,nákup'.

,,To ne, pojedeš s námi," rozhodnul Matt, možná ještě pořád rozhořčenej z ranní hádky s Dianou. Očima byl zabořenej do novin, na jejímž titulku bylo cosi o veverkách a zdravé výživě. Přitom popíjel kávu.

Pojedu s nima? Už párkát jsem s kamarádkou a jejím klukem jela na chatu, nebo na výlet a byla jsem tam opravdu hodně odstrčená. Házela jsem si do vody kamínky, nebo se opíjela do alelůja. Křen, křen, kazišuk.

,,Ne, přece nebudu křenit," proťala jsem ticho.

Oba dva ještě víc ztichli a zadívali se na sebe. První se chopil slova Matt: ,,Mám tě hlídat. Co bys řekla na nějakej výlet po zemi? Mohli bychom jet v úterý. Prostě, jezdili bychom autem po památkách, přespávali v hotelech. Jen třeba na týden."

Tahle představa se mi líbila. Vždycky jsem si přála takhle cestovat, poznávat památky, hrady a všemožné budovy. Třeba se nebudu cítit jak křen.

,,Tak... jo," souhlasně jsem zakývala hlavou, snažíc skrýt své nadšení.

***

Bylo pondělí, Matt zařizoval cosi v práci, Diana byla v posilce a já se doma nudila, tak jsem udělala velkou výpravu do koupelny. Připravila jsem si všechny svoje ,zkrásňovadla‘ a dala se do akce. Vydepilovala jsem si snad všechno, upravila obočí, vyčistila pleť, hloupkově i povrchově, nalakovala nehty a napustila si horkou velkou vanu.

Zabalila jsem se do ručníku a snažila se nemyslet na cigarety, už mi to sice tak nevadilo, ale i tak. Docupitala jsem ke své posteli, obalená růžovým ručníkem, a sedla jsem si na ní s červeným lakem.

,Můj ' pokoj se skládal z vysoké postele, jež byla vystlaná asi 3 peřinami a obložená polštáři. Vypadala starodávně, přesto moderně.

Na pravé straně stál psací stůl, vypadal retro. Nad ním bylo velké okno, které mělo ještě takové ty starodávné rolety.

Lakovala jsem si nehty, ramenem si přidržovala mobil u ucha, jelikož mi volala Kate, jak se mám. Jsem tak ráda, že jsme kámošky, dříve jsme spolu válčily, jelikož se mnou její Brian chtěl něco mít. Kluci.

,,Docela se mi stýská," svěřila se mi. ,,vyzkoušeli jsme něco novýho. Ejč. Znáš herák, ne? Je to skvělý."

Poprvé za ten pobyt jsem byla ráda, že tam nejsem. Cigarety, opíjení se, tvrdej alkohol, trip… ale Ejč? To ne. Oni by mě ale určitě donutili.

,,Ahoj?" ode dveří jsem slyšela Mattův hlas. Strčil svou hnědou kštici do dveří a usmál se. ,,neuteklas, karotko?"

Karotko mi říká hodně lidí. Nebo mrkev. Kvůli mým vlasům. Ani mi to nějak nevadí. ,,Neutekla, jsem poslušná!" pochlubila jsem se a cítila se trochu divně, že ho skoro neznám a mezi ním a mou holou kůží je jen ta osuška.

Poplácal mě po hlavě, jako poslušného psa. ,,Půjdu dolů do pracovny, kdybys něco potřebovala, jsem tam. Jinak, přivezl jsem nějaký jídlo. No. A zítra se dáme i s Dianou na cestu. Bereš?"

Kývla jsem. Beru. S ním všechno.

***

Už jsem si na něj nějak zvyklá. Snídali jsme spolu, prali se o noviny, knížky, o notebook. Bohužel u knížek jsme měli stejný vkus, takže věčně byly malé hádky a uraženost. Oba jsme byli hrdí na to, abychom se omluvili. Prostě jsme začali dělat, jakože nic a už o tom nemluvili.

,,Jestli mi jí teď vezmeš!" vyhrožovala jsem, když jsem se právě hádali o knížku ,,řeknu ti, jak to dopadne!"

Zatvářil se zase uraženě, tenhle výraz byl jeden z nejlepších,co měl. ,,A jestli mi to ty řekneš, zlochtám tě. "

Nedala jsem se. ,,Tak prosím, nejsem lochtivá," Samozřejmě, jsem lhala.

Vypadalo to, že mě zná. Trávili jsme spolu docela dost času. Stejně ale vůbec nemluvil o své rodině.

,,Když kecáš, hraješ si tady s tou věcičkou… prohrabuješ si vlasy a nakláníš se dopředu," ukázal na můj pierc... a zatvářil se triumfálně.

,,Ty šmejde!" vrazila jsem mu do ruky knížku, s naoko uraženým pohledem jsem odkráčela do obýváku, abych si tam mohla nahlas pustit televizi, což upřímně nesnášel.

***

,,Vstávej sluníčko holala, bude z tebe fiala," škodolibě mě budil melodický a krásný hlas. Otevřela jsem jedno oko, poté druhé, slyšela jsem ho zamumlat cosi o tom, že vypadám jak kotě. Já mu dám!

,,Je pět hodin, měli bychom jet," oznámil mi a strhával ze mě peřinu. Zuby, nehty jsem se jí držela. ,,Nech mě být!" pípla jsem a dál usínala. Když jsem rozespalá, nikdo mě nevzbudí.

Vzdal to a stoupnul si k mé posteli. ,,Tak hele, jestli nevstaneš, vyleju ti na vlasy vodu."

Snažila jsem se ho ignorovat, ale když jsem slyšela, jak natáčí vodu do kýble a blíží se ke mně, vyskočila jsem.. ,,Né, né, prosím né!" ječela jsem se smíchem.

Škodolibě se smál spolu se mnou a vylil mi kýbl studené vody na hlavu. Zůstala jsem zkoprněle stát. Na tváři a na zem stékaly malé proudečky vody. Tričko, pod nímž jsem neměla nic, mi prosvítalo a trenky, které patřily Mattovi, byly taky dokonale mokré, skvělé. On se mohl po... pominout smíchy.

,,Příjde ti to vtipné?"vřískla jsem, cítila jsem neskutečnou zimu. Klepala jsem se a mé zuby se mnou. Je mrtvej, je mrtvej, říkala jsem si.

,,Vidíš, jak jsi zchladla," smíchy se neudržel a musel se sednou na postel..

To jsem se na něj vtrhla, shodila ho do leže, ždímala na něj vodu. Pral se se mnou, ječel, že mě zabije, a oba jsme se docela bavili.

,,Ehm,Ehm," zakašlal někdo ode dveří, já jsem ztuhla, byli jsme v docela ošemetné poloze. Seděla jsem jakoby na něm, on ležel podemnou a odstrkoval mě rukama, takže to vypadalo, jako bychom byli uprostřed vášnivého… něčeho. Proboha. Zrudla jsem a spadla na zem. Ve dveřích stála Diana a tvářila se přísně.

,,Chtěla jsem se zeptat, kdy pojedem," vysvětlila, proč se objevila v mém pokoji. Její tvář byla v lehkém úšklebku, pokřivený úsměv.

,,Půjdu se vysprchovat," nechala jsem je tam samotné a vydala se do koupelny.

Rozhodla jsem se, že radši poslouchat nebudu. Ještě bych slyšela něco o Mattových choutkách a nemohla bych se zbavit při pohledu na něj, závalu smíchu.

Autor: LucilleDanion (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování