OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Léto, přátelství a jiné lásky 11. kapitola

30.05.2013 (09:00) • Eltherine • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1000×

„Jistě, proto když něco uslyšíš a jsi sama, hned začneš utíkat.“ Vykulila jsem oči! On mě někdy viděl?

„Co jsi to řekl?“ vykulila jsem na něj svoje oči, div mi nevypadly z důlků.

„Nic,“ řekl rychle a vyhýbal se mému pohledu.

„To jsi byl ty? To ty jsi mě vždycky tak vyděsil?“ vřelo to ve mně.

„Já nechtěl. Jenom jsem šlápnul na větvičku a ty jsi hned začala utíkat,“ obhajoval se.

„A proč jsi za mnou vůbec chodil?“ vyskočila jsem naštvaně z křesla.

„Já se chtěl jen ujistit,“ odseknul nepříjemně a taky si stoupnul.

„Ujistit?“ nechápala jsem to.

„Ujistit se, že jsi v pořádku,“ řekl nepříjemně.

Udělala jsem krok blíž k němu. „Ale- proč?“ vykoktala jsem ze sebe a on se ke mně přiblížil.

Cítila jsem, jak se naše dechy prolínají.

Bylo naprosté ticho, jediné, co bylo slyšet, bylo mé hlasité srdce, které tlouklo jako o závod.

Kim:

„Kdo to byl?“ zeptal se Toby, když jsem dotelefonovala s Ninou.

„Nina. Ptala se, kde jsem,“ vysvětlila jsem.

„A ty jsi řekla, že přespíš u mě?“ vykulil pobaveně oči.

„Přece mě nenecháš jít takhle večer samotnou,“ rýpla jsem si do něj z legrace.

„Si věříš, mladá dámo,“ začal se smát a já se na něj culila jak debílek.

„Tak co podnikneme?“ zeptala jsem se, když jsem se probrala z toho transu.

„Co bys chtěla? Máme na to celou noc?“ zahýbal laškovně obočím.

„Jestli na mě něco zkusíš, jsi mrtvý!“ pohrozila jsem mu.

„Jsi na mě zlá.“ Smutně se na mě podíval těma svýma nádhernýma hnědýma očima a já byla v tu chvíli ráda, že jsem seděla. Protože jinak by to se mnou asi seklo.

Trochu jsem se k němu nahnula a dala mu malou pusu.

„Pamatuj si! Něco na mě zkusíš a jsi mrtvý.“

Nina:

Najednou jsem si uvědomila, jak moc blízko u něj jsem, a rychle jsem ustoupila.

Jen jsem nad ním smutně zakroutila hlavou a zašla do domu.

Rychle jsem vyběhla schody do mého pokoje a tam se zavřela.

Plácla jsem sebou na postel a přikryla se peřinou.

Tak moc jsem ho chtěla políbit, už jsem byla tak blízko, a utekla jsem.

Zbaběle jsem utekla.

Zakřičela jsem si do polštáře a pak se z postele zvedla. Paráda, a co budu dělat teď?

Kim tu není a dolů za Ianem rozhodně nepůjdu.

Za dveřmi se ozvalo škrábání, a tak jsem je otevřela.

Do pokoje vběhla Happy a lehla si mi na postel. Ta věděla, kdy za mnou má přijít.

Kim:

S Tobym jsme si udělali k večeři špagety a šli spát.

Byla jsem moc ráda, že na mě nic nezkusil, protože bych se s ním za žádnou cenu hned nevyspala.

A hodně by mě tím zklamal.

Ležela jsem na Tobyho hrudi a poslouchala, jak pravidelně oddechuje.

Myslela jsem na to, jak jsem mu u rybníka dala pusu a on mi ji oplatil.

Jak se na mě podíval těma uhrančivýma očima a zeptal se: „Vadilo by ti, kdybych tě nazýval svou přítelkyní?“ a já mu samozřejmě řekla, že nevadilo.

Najednou se Toby trochu zavrtěl a otevřel oči. „Proč nespíš?“ díval se na mě ospale.

„Nemůžu usnout,“ zašeptala jsem, i když nikdo jiný s námi v jeho bytě nebyl.

„A proč šeptáš?“ začala taky šeptat.

„Já nevím, a proč ty?“ oplatila jsem mu to.

„Protože ty jsi šeptala,“ řekl už normálním hlasem.

Trochu jsem se tomu zasmála. „Tak dobrou.“

„Na něco si zapomněla.“ Dělal uraženého a ukazováčkem ukázal na své rty.

Zvedla jsem se na loktu, abych ho mohla políbit, a pak jsme společně usnuli.

Nina:

Jsou tři hodiny ráno a já pořád nemůžu usnout. Happy mi ležela u postele a spokojeně spala.

To už mě ale zírání do stropu přestalo bavit. Vstala jsem z postele a vydala se dolů.

Ian už tam určitě nebude, vždyť jsou tři ráno.

Sešla jsem tedy do kuchyně a nalila si jablečný džus.

Pak jsem po sobě skleničku umyla a chtěla jít zpět do pokoje, když jsem něco zaslechla z obýváku. Popadla jsem nůž, který ležel na kuchyňské lince, a vydala se do obývacího pokoje.

Nikdo nikde, pak jsem se ale podívala na gauč, kde ležel Ian. Ze srdce mi spadnul obrovský kámen.

Odnesla jsem nůž zpátky do kuchyně a pak Iana přikryla dekou.

Kim:

Ráno kolem osmé hodiny jsem se vydala za Ninou.

Toby mě doprovodil až k farmě a tam jsme se rozloučili.

Když jsem hledala klíč od domu, který mi Nina půjčila, ze dveří vyšel Ian.

„Co tu děláš?“ vykulila jsem na něj oči.

„Přespal jsem tu, na rozdíl od tebe,“ řekl nepříjemně a odešel. Já se na něj jen nechápavě podívala a pak jsem zalezla do domu.

Měla s ním snad Nina něco? Přece není tak hloupá, aby se s ním hned vyspala?

Vím, že se jí líbí, a řekla bych, že ho má dokonce ráda, ale on se líbal s Troian.

Sakra, musím to Nině říct.

Nina:

Krásně se mi spalo, tedy dokud se mnou někdo nezačal lomcovat.

„Nino, vstávej!“ uslyšela jsem hlas Kim.

„Co je?“ zeptala jsem se otráveně.

„Tys měla něco s Ianem?“ V jejích očích byl vidět strach.

„Co? Ne! Co blbneš?“ vyjela jsem na ni nepříjemně.

„Uffff, no, já, asi bych ti měla něco říct,“ koktala to ze sebe a posadila se vedle mě na postel.

Já jsem se vyhoupla do sedu a zahleděla se jí do očí. „Stalo se něco mezi tebou a Tobym?“

„Ne! Ne, to ne. Teda takhle, chodíme spolu, ale to ti řeknu potom. Tady jde o tebe a Iana.“

„Tak co je?“ Už mě nebavilo, jak chodí kolem horké kaše.

„On se ten večer u rybníka, když jsi tam nebyla, líbal s Troian.“ Snažila se to říct něžně a opatrně, ale mě to stejně bolelo.

Stejně s ním nechodím. Nemá mi to vadit!

Předem děkuji za komentáře =) 

Autor: Eltherine (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Léto, přátelství a jiné lásky 11. kapitola: