OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Lost of the Love - 37. kapitola II

19.10.2015 (14:00) • Sabienna • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1103×

II. část

Jared se na to akorát odhodlaně ušklíbl, načež mě popadl kolem boků a dlaněmi mi podložil lopatky, aby se mohl úspěšně vzepřít a přitom mě nadzvednout. Během toho bleskového procesu, co jsme si vyměňovali pozice, jsem mu stihla obtočit nohy kolem jeho dokonale vyrýsovaného pasu. Ta skromná zdrženlivost zmizela vzápětí do nenávratna, protože si pomyslné otěže iniciativy převzal Jay, kterého přemohl neovladatelný chtíč. Dravě se vrhl na moje rty, které rozdováděl natolik, až se vydobyl k mému jazyku, aby ho mohl vyzvat na dovádivý tanec, ve kterém se s tím jeho nějakou chvíli přetahoval. O tom natrženém rtu jsem v podstatě ani nevěděla, protože Jaredovy pečlivé rty měly doslova blahodárné účinky. Stehny jsem k sobě Jareda tiskla čím dál silněji, jak moje vzrušení nezastavitelně stoupalo, a v mém podbřišku se splašil velký roj motýlů. Líbali jsme se příliš náruživě, jak jsme se nemohli nasytit omamné příchutě rtů toho druhého, tudíž nám zanedlouho došel potřebný kyslík. Jared se ode mě nedobrovolně odtrhnul a oba jsme v tu ránu lapali po dechu jako ty ryby na souši. Doslova jsme si brali vzduch jeden druhému z úst, poněvadž on se ode mě vzdálil pouze na tu nezbytnou dálku, a tak se o mě stále otíral rty. Až takhle urputně jsme prahli po té vzájemně dosažitelné přítomnosti.

„Jarede,“ oslovila jsem ho zadýchaně a i z těch milimetrů jsem se na něj snažila pohlédnout, ačkoliv jsem na něj měla zcela rozmazaný výhled. „Postel,“ špitla jsem slabě a pousmála jsem se mu do rtů, což mi bez zahálky opětoval.

„Postel?“ bavil se nad mým nechtěným eufemismem ohledně té skromné matrace, která ležela téměř na holé zemi. Byla naštěstí alespoň podložená několika paletami, které té ,posteli‘ dodávaly určitý nedbalý styl.

„Tak běž,“ špitla jsem nedočkavě a popohnala jsem ho jedním lačným polibkem, do kterého jsem nechala promítnout svoji nezvladatelnou dychtivost, která mě přemáhala přesně jako jeho. Dál proto neotálel, znovu mě zvednul na lopatkách, jako bych vážila jen pár deka, a suverénně si mě odnesl na tu matraci, na kterou mě položil natolik opatrně, jako bych byla to nejkřehčí a nejdražší zboží. Je fakt, že jsem se u něj cítila jako ta porcelánová panenka. Kvůli jeho statné, svalnaté postavě, síle a pevnosti stisku. Vždycky jsem se v jeho náruči tak nějak ztrácela. Lehl si vedle mě, na místo na mě, poněvadž i on zatraceně dobře chápal, že jinak bychom se na sebe nadrženě vrhli a zbytečně to uspěchali. Ani jeden z nás teď nestál o obyčejný sex. Chtěli jsme se doopravdy milovat, jako dva lidi, kteří k sobě chovají ty nejhlubší, nejvzácnější a nejryzejší city.

„Už nikdy se tě nevzdám,“ slíbil mi závazně a důležitě, abych jeho slova neznevažovala. Hleděl mi přitom nezištně do očí a prsty levé ruky se mi probíral v deštěm namáchaných vlasech, což mu evidentně vůbec nevadilo. „A nikdy tě nenechám odejít,“ přidal další podstatný dovětek, načež mě dlouze a procítěně políbil. Jeho ujištění pro mě zněla jako rajská hudba. Dávala mi jakýsi nepodmíněný pocit jistoty a klidu. Přeskočila jsem nějakou verbální odezvu a rovnou jsem přistoupila k líbání jeho úst, ze kterých častokrát vycházely hotové magické formule, protože mě mnohdy dokázaly uvést do vážně zvláštních stavů. On mě prostě jaktěživ nepřestane udivovat, ať půjde o cokoliv.

Přitiskla jsem se k němu tak blízko, jak jen to šlo, a jen jsem ho vděčně líbala. Přehodil mi stehno přes jeho pas a konečky prstů mi zajel pod mokré kraťasy, které se na mě lepily čím dál míň, jak pomaloučku usychaly. Já si pro svoje nenechavé prsty vybrala svoje oblíbené místo, a to jeho polodlouhé vlasy, ve kterých jsem se se zálibou probírala, přestože byly zmáchané deštěm. Byli jsme si úplně těsně tělo na tělo a kopírovali jsme jednu linii. Skoro jako jeden. Jeho pokožka neskutečně příjemně sálala teplem a rozpalovala tu moji. Naopak to mokré oblečení nás zase chladilo, proto jsem se dovtípila, že bychom se ho měli neprodleně zbavit. Vymanila jsem se z jeho sevření, abych se posadila a před jeho bedlivým zrakem ze sebe stáhla poloprůhlednou šifonovou košili. Ani na sekundu se nepodíval někam jinam. Zíral na mě naprosto fascinovaně a taky žádostivě, proto když jsem zahodila košili kamsi za sebe, postarala jsem se i o jeho svršky. Než si mě stáhnul na svoji hladkou hruď, tak jsem stihla dlaní přejet přes tu žulově tvrdou tabulku na jeho břiše, pro kterou jsem měla vždycky takovou zvláštní slabost.

Obkročmo jsem se na něj položila a zas jsem vyhledala jeho lahodné rty i zmáčené kadeře. On svoje ruce zabavil na mých odhalených zádech tím, že mi jimi zdlouhavě přejížděl přes délku páteře, což mě někdy tak příjemně zašimralo, až jsem se ošila. Jeho laskání přešlo až ke zbavení mé braletové podprsenky a něžným hrátkám s mými obnaženými ňadry. Zničehonic jsem se opět ocitla vespod, s Jaredem neomylně vtěsnaným mezi má stehna, když se rozhodl podráždit moji hlavní erotogenní zónu. Ne že by to bylo třeba, jelikož můj klín byl dávno dostatečně vlhký a připravený ho přijmout. Oba jsme se chtěli vzájemně potěšit a polaskat, jak jen to bylo možné. Mínili jsme si oba dva maximálně užít každičký pohled, polibek, dotek a vzdech.

Prohýbala jsem se pod Jaredem a jeho rty, oblíbávajícími můj krk, jako kočka, a již v tenhle moment jsem se neubránila slabounkým stenům, které mi unikaly z úst roztažených do úsměvu. Jared byl v posteli prostě kouzelník. Sice věděl, jak mě líbání krku bere, ale moje tělo mu odhalilo zajímavější místa, která ho lákala víc. Jazykem mi proto záhy kreslil cestičku od krku, přes klíční kost, žlábek mezi prsy až k jedné z bradavek. Velice nápaditě si s ní začal pohrávat, olizovat ji a okusovat, něžně mě za ni tahal a já jsem se pod ním svíjela čím dál neposedněji. I moje roztoužené vzdechy znatelně sílily. Ukazovákem mi přitom jezdil po plochém břiše a já se mohla zbláznit blahem pod tím náporem dalších a dalších vln vzrušení. Proto se mi nepatrně ulevilo, když zvedl rty od mé kůže a chtěl se pokochat výhledem na mě, jak se budu tvářit u toho, když ze mě bude stahovat černé kraťasy s vysokým pasem. Normálně se mi krátil dech, když mi rozepnul knoflík a sjel zipem dolů, a když prsty zahákl za poutka, aby mi ty kraťasy sundal, což jsem mu značně usnadnila tím, že jsem se vstřícně nadzvedla. Kraťasy zahodil do dáli podobně jak já tu košili a moji nezraněnou nohu držel stále ve vzduchu. Vzápětí jsem měla jeho sametové rty zlehka přiložené na svém kotníku a postupně jimi po kůži klouzal kurážně výš. Na chvilinku se pozastavil u kolene, který obdaroval několika drobnými pusinkami, které směrem nahoru o dost zintenzivnil. I jeho dlaně si něžně ohmatávaly moji nohu a já jsem jenom prkenně ležela na matraci, s víčky přivřenými, mezi prsty jsem žmoulala prostěradlo a vychutnávala jsem si plnými doušky každý jednotlivý dotek, byť i ten nejnepatrnější, když mi ho s vroucnou láskou věnoval. Čím víc se blížil k mému zvlhlému rozkroku, tím se mi tlak v podbřišku víc stupňoval, až jsem si myslela, že se udělám jenom z tohohle muckání.

„Dios mío,“ zajíkla jsem se, když mi jazykem přejel přes černou látku kalhotek, ze kterých by se dalo ždímat. Vtom se naše oči střetly, přičemž ty jeho vykukovaly mezi mými nohami, což mě chtě nechtě rozesmálo. Nos mu nebyl vidět, samozřejmě ani ústa, ale přesto se dalo snadno rozpoznat, že se usmívá. Natáhla jsem se pro něj, abych ho dostala od svého klínu pryč, chvíli si oddechla a znovu si osvěžila tu medově sladkou chuť jeho rtů.  Zatím jsem si v hlavě promýšlela, jakým způsobem ho potrápím já, aniž bych ho musela nějak vyloženě stimulovat. Jared byl přeci jen o něco náročnější za ta svá léta bujaré sexuality. Ale jestli je bezmála hotový ze mě asi jako já z něj, neměl by to být takový problém. A tak jsem se přehoupla znovu nahoru, že si s ním trochu vyhraju pro změnu já. Jenomže on moje záměry nejspíš včas odhalil, takže se se mnou v objetí ještě jednou otočil, a já se tím pádem znovu ocitnula v té samé pozici. Tomu jsem se akorát zasmála a vlípla jsem mu rychlou pusu na rty.

„Nech to na mně,“ nařídil mi Jared, abych se neangažovala a přenechala to na něm. Ne že by mi to nepřišlo jako bezva nápad, ale i já bych se mu ráda za tu přemíru pozornosti nějak revanšovala. Za to všechno, co pro mě kdy udělal…

„Ty jsi mě hýčkal už dost,“ ocenila jsem ho s uznalým úsměvem a pohladila jsem ho po hraně obličeje.

„Jsi pro mě to nejcennější, co v životě mám, takže tě nikdy nebudu moct rozhýčkat tak, jak by sis zasloužila, Neri,“ objasnil mi měkce a unešeně s takovým nezaměnitelným tónem hlasu, kterým vyloženě prosakoval nádech zamilovanosti a bezbřehé oddanosti.

„Nezasloužím si nic z toho, co pro mě děláš,“ neodpustila jsem si zmínit svoje hledisko, pod jehož ostudnou tíhou se mi svraštilo čelo.

„To neříkej. Už vůbec nic neříkej,“ nařídil mi a veškerým mým námitkám jednoduše předešel tím, že si ukradl moje rty pro sebe a věnoval jim svoji důslednou péči. Moje svědomí se ovšem neodbytně ozývalo a rádo by v téhle debatě pokračovalo, jenomže moje značně zvýšené libido si snadno prosadilo svou. Dokonce mě nabudilo natolik, že jsem ho přiměla, navzdory jeho přání, alespoň nakrátko přijmout pasivnější roli a nechat se ode mě polaskat. Zřejmě ho přesvědčila ta míra vášně, která ve mně náhle vzplanula, díky těm jeho kouzelným slovům. Dojal mě tím a rozvášnil zároveň…

Vyhoupla jsem se znovu obkročmo na něj a hodlala jsem si pro změnu užít jemnosti jeho kůže já. Chtěla jsem vidět, jak ho moje doteky rozpalují, jako mě ty jeho. Chtěla jsem cítit, jak se pod mými doteky prohýbá, jako já pod těmi jeho. Chtěla jsem slyšet, jak mu moje doteky zkracují dech, stejně jako u mě ty jeho. A tak jsem se nadšeně pustila do téhle výzvy, jelikož v jeho kraťasech se zatím neobjevil za celou tu dobu toužebného laskání ani drobný náznak po erekci, přestože se dušoval, jak po mně již několik měsíců touží. To se brzy ale změní… No dobře, je tu taková polehčující okolnost, jako že nám nad hlavou zuří hurikán druhého stupně a že se komusi povalujeme v provizorní posteli, která se bude dost pravděpodobně hemžit všelijakými bakteriemi a viry. Ale jsme tu spolu sami jen my dva, což znamená, že okolní svět zničehonic mizí. Všechno kolem nás najednou přestává existovat…

Jakmile jsem si dostatečně vychutnala jeho přesladké rty, s nepřetržitými polibky jsem se přesunula k pravému ušnímu lalůčku, se kterým jsem si opravdu jen nakratičko vyhrála a po několika zataháních jsem se přemístila níž. On na moje dovádění reagoval více než otevřeně. Dlaněmi si mě přichytil za boky a se zalíbením si je citlivými bříšky prstů hladil a jeho pravidelný dech se občas poněkud zadrhl. Jako vždy jsem ani nevynechala jeho tetování pod klíční kostí, které bylo jedno z mých nejoblíbenějších, jímž ozdobil svoje vymakané tělo. Jeho bradavky mě sice dovedly zabavit na trošku delší dobu, ale já si to neodbytně mířila stále níž, k jeho ukázkově přesně vyrýsovaným břišním svalům, které mi protentokrát nestačilo si pouze ohmatat. Klouzala jsem po těch betonově pevných břišácích rty a sem tam jsem zapojila i jazyk. Poněvadž jsem se pohybovala čím dál blíž jeho mužství, Jaredovy odezvy byly podstatně výmluvnější. Neušlo mi, jak někdy dočista přestal dýchat, a když už v sobě vzduch držel příliš dlouho, tak jak ho ze sebe spěšně vypustil ven. A když jsem si navíc zbloudilou rukou našla na jeho boku, těsně pod pánevní kostí, menší prohloubenou cestičku, která vedla až k jeho tříslům, po které jsem se ihned zvídavě vydala, tak to už v klidu nezvládal. Všelijak se pode mnou cukal a ošíval, jako by se mým dotykům chtěl spíš vyhnout, což mým cílem rozhodně nebylo. Vyřešila jsem to mazaně tím, že jsem mu tou rukou směle zajela pod bermudy a ještě než jsem stihla stisknout jeho chloubu, která ho v určitém směru také dělá výjimečným, tak se pod ní nečekaně vztyčila. Svůj pobavený úsměv jsem si schovala raději pro sebe, nechala jsem jeho břicho být a místo toho jsem Jareda zbavila kraťasů, abych tomu stožáru ve značkových spodkách udělala prostor. Byly jisté, nedávné časy, kdy mě pohled na jeho obdivuhodně napjatý rozkrok nevyvedl z míry, ale dneska mě to opět uvedlo do naprostých rozpaků. Až jsem na moment zaváhala, jestli je moje malá po té několikaměsíční sexuální abstinenci schopná takovýhle jedinečný rozměr zase pojmout. Třesky plesky, jsem tak nadržená, že do mě vklouzne a ani to nezadrhne…

Zahodila jsem jeho kraťasy v dál jako ostatní naše oblečení a pomaloučku, po čtyřech, s konečky vlasů šimrajícími jeho žhnoucí pokožku, s ňadry pohupujícími se v pohybu, jsem stoupala zase výš, až jsem se zastavila kousek nad jeho stojícím klínem, o který jsem se dráždivě otřela tím svým. Jared na to ze sebe nejdřív vyrazil takový neidentifikovatelný zvuk, než slabě, jaksi zoufale zasténal, čímž mi nejspíš naznačoval, že ho spíš již mučím. A tak si to usmyslel neodkladně změnit, když se zvednul na loktech, aby mi sám vyšel vstříc a učinil tomu trápení přítrž. Zatímco on si pohodlně seděl, já jsem nad ním klečela, tudíž jsem ho s veškerou dychtivostí líbala s hlavou skloněnou dolů, zatímco on ji ke mně musel zvednout, s čímž jsem mu pomohla, jakmile jsem mu dlaně položila zespod obou čelistí. On mě naopak pažemi objal kolem mých útlých boků natolik silně, až jsem měla dojem, že přestávám dýchat. Svojí divokou náruživostí, kterou mě neúnavně zahrnoval, mě přiváděl až na pokraj příčetnosti. Jeho polibky, doteky, blízkost, horkost mě totálně zbavovaly mého zdravého rozumu. Za pár okamžiků ze mě takhle udělá animální individuum, kterému záleží jen na ukojení základních fyzických potřeb a dosažení jedné z největších slastí. A vůbec nepůjde o romantické, něžné milování, jak bylo původně v plánu.

Odtrhla jsem se proto od jeho rtů, abych zvrátila hlavu dolů a nabídla mu i jiné části svého těla. Nezaváhal ani na sekundu a okamžitě se ujal zpracování mých plných prsou, jež měly bradavky naprosto ztvrdlé. Znova jsem se dala do vískání jeho mokrých vlasů, v nichž jsem se probírala po celé jejich délce, jako bych se mu je snad snažila učesat, zatímco mě hladově oblíbával. Nemohla jsem jinak než toužebně sténat a skrz zavřené oči vnímat naprosto dokonale všechno, co se mnou prováděl. Že se uspokojeně zakláním, jsem si uvědomila, až když mi ruce přemístil mezi lopatky a přitáhl si mě zpět k sobě. Zapřela jsem se o jeho široká ramena a nechala jsem ho kreslit si jazykem kolem mého pupíku, přičemž jsem pokračovala v pročesávání jeho usychajících vlasů.

„Jayi… por favor,“ zalapala jsem po dechu, když mě pusinkoval v oblasti podbřišku a na druhé straně mi ohmatával zadek. Pro něj to byla nezvratitelná pobídka, aby si mě konečně vzal. Nevědomky jsme se ocitli v opravdu dobré pozici, která nám oběma dvěma poskytne nevídanou rozkoš. V rozechvělém, napínavém očekávání před blížícím se pokořením první části samotného opojného spojení jsem znova zajala jeho obličej do svých rukou a prsty jsem ho zlehounka jakoby tahala po pomyslných vousech, po kterých nebylo ovšem ani stopy, jelikož se dneska ráno oholil. Pouze jsme si odevzdaně hleděli do očí, svými nitry jsme si vzájemně dozírali až na dno duší, které byly nezvratitelně propojené v jenom z nejmocnějších a nejčistějších citů, které vůbec člověk může vůči někomu jinému pocítit. Oběma se nám v očích blyštěla horečně planoucí láska, která si nekompromisně vybírala svoji daň. A bez jakékoliv šance se vyhnout jejím důsledkům. Jenže my jsme byli pro tenhle moment, pro naše sblížení, ochotní upsat třeba naše duše i tomu ďáblu. Hlavně abychom mohli být tímhle intimním způsobem spolu…

Za neustálého chtivého líbání, které nám dnes nestačilo tak jako jindy, ze mě Jared stáhnul i poslední kus látky, jenže ten samý spodní díl zbýval i na něm, takže se obratně nadzvednul a jednou rukou se svých trenek zbavil, alespoň po svá kolena, protože dál kvůli mně nedosáhl. Jemu to bylo ale absolutně jedno, jelikož se zcela soustředil na mě a moje křivky, které si rukama za boky přitahoval dolů k sobě, aby nás dva konečně propojil v jedno. Velice opatrně jsem si na něj nasedla, abych předešla nepříjemnému prožitku u mě i u něj, načež jsme oba dva slastně vydechli a propjali jsme se, abychom si ten prvotní okamžik euforického sjednocení udrželi o něco déle. Jako první jsem ho přerušila já, když jsem se na něm začala pohupovat a odstartovala jsem tím tak náš společný let do orgastického vesmíru, který nás přivede k ještě lepšímu volnému pádu nazpět k zemi.

Jared byl v téhle pozici poněkud znevýhodněný, takže režie tohohle čísla padla na mě, pokud zůstaneme takhle, což Jared nejspíš změní. Kdyby náhodou ne, dovedl si šikovně poradit tím, že si mě stále držel za boky, abych jeho nepříliš razantní přírazy pocítila. Jak by taky ne, když s každým přísunem ku mně vnikal do mých nejtajnějších útrob hlouběji a hlouběji. Přirozené pohyby našich spojených těl do sebe skvěle zapadaly. Naše sílící vzdychání se vzájemně prolínalo a obstojně konkurovalo tomu bouřlivému hurikánu hned nad námi. Široko daleko nikdo nebyl, takže jsem se nemusela nijak hlídat, abych někoho náhodou nepohoršila svými hlasitými projevy při aktu, což ale neznamenalo, že budu přehrávat jako nějaká pornostar. S očima vpitýma do těch jeho jsem na něj hypnoticky a fascinovaně zírala, zatímco jsem se nad ním doslova vznášela. Ochotně mi k tomu napomáhal tím, že mně podržel zespod pozadí a nadzdvihával mě, přičemž směrem dolů mě vždy nechal o něco prudčeji dopadnout, až jsem kvůli tomu několikrát vykřikla.

On ze mě taktéž nespouštěl svůj rentgenový, nebesky modravý zrak a uchváceně se na mě usmíval, jak se ho zmocňoval onen vytoužený pocit naplnění. Nedalo se vydržet mu to nevrátit, takže jsem se na něj taky zmámeně usmívala a opřela jsem si ruce o jeho ramena, načež jsem bezmyšlenkovitě vnořila prsty znovu do jeho vlasů, abych mu je mohla vespod čechrat. Jenomže s tím vzrůstajícím tlakem v mém klíně se dalo snadno vytušit blížící se vyvrcholení, kterému se chtělo přijít na můj vkus až moc brzy, avšak oddálit jsem ho neplánovala. Naopak jsem ho chtěla ještě zintenzivnit, a to tím, že jsem se protentokrát záměrně počala zaklánět vzad, takže do mě Jared pronikal po milimetrech stále dál a dál. I z toho důvodu jsem přerušila oční kontakt, abych se mohla celá v páteři prohnout jako tětiva na luku a zvrátit i hlavu.

Na chvilku jsem se, možná až bolestivě, držela za jeho trapézy, abych nepřepadla dozadu, což by bylo pro něj dost nemilé. Avšak on mě pohotově přidržel rukama, když mi je obmotal kolem pasu a nadlehčil mě, když jsem šla nahoru, a tak jsem rychle nohy přehodila dozadu za něj. Přitom jsem nepatrně ztratila rovnováhu, ale získala jsem ji duchapřítomně tím, že jsem se dlaněmi zapřela o matraci. Trochu nás to oba rozhodilo z rytmu, ale i v tom jsme se za pár kratičkých sekund znovu sehráli. Jen jsme prostě chytli stejnou vlnu a společně jsme se na ní vezli až k extatickému vrcholu. Po pár dalších jeho zasunutích, do kterých vnášel čím dál víc lačné zuřivosti, protože jsem na něj dosedala v mnohem lepším úhlu, a zejména jak se nezastavitelně blížil euforický orgasmus, jsme oba dva přestávali ovládat svoje hlasové projevy, které se začínaly vskutku podobat těm od profesionálních porno herců. Já jsem všemožně sténala, vzdychala, hekala a naříkala, jak mě jeho objemný úd uvnitř znatelně celou naplňoval. Tlačil na moje mírně stažené stěny, které ho těsně obepínaly, a pokaždé, když jsem je schválně stáhla, Jared se nepodmíněně zatřásl.

U Jareda jsem vždycky spolehlivě poznala, když měl před nedalekým vrcholem, tak to totiž přestal vzdychat a spíš začal podivně mručet, funět a vyrážet ze sebe vzduch skrz zuby, což se přesně teďka dělo. Zbývalo pár přirozeně jednoduchých pohybů, které nás dělily od dosažení sexuální nirvány. Jared mi před tím ale usídlil svoji dlaň se ztvrdlými, přesto sametovými bříšky prstů na tváři a palcem mi přejel po spodním rtu, který jsem mu hnedka svůdně olízla a do špičky jsem ho obezřetně kousla, ale on s ní putoval pořád dolů. Mezi prsy, přes pupík a zpátky k mému zadečku, za který mě majetnicky drapnul, načež jsem se znenadání ocitla na zádech a s Jaredem neustále v sobě, aniž by nečekaně pokračoval v přirážení. Celá udýchaná jsem se na něj zadívala, což byl zjevně jeho záměr, abych viděla všechno to, co mu oslnivě zářilo v jeho nezištných, bezelstných očích. To, co jsem v nich spatřila, se ale nedalo slovy popsat. Na to slova prostě nebyla dostatečně výstižná. Nicméně mě to regulérně odrovnalo, až jsem zběsilým mrkáním zaháněla slzy. Nikdy se na mě takhle nedíval, a proto jsem suverénně věděla, že to mezi námi je naprosto opravdové, čisté, nefalšované, osudové, nezvratitelné, nekonečné… Takhle to stálo někde v našem vlastním malém vesmíru, který nám zcela nesobecky stačil ke šťastnému životu. A náš skromný vesmír se definitivně spojil tím nejsladším tmelem, když zvolil důvěrná gesta, kterým stvrdil náš mimořádný svazek. Vzal obě moje ruce do těch svých a propletl si naše prsty, načež mi ruce jedním dlouhým tahem vytáhl nad hlavu a tím pádem ke mně klesl, aby mě směl tolik procítěně, jako ještě nikdy dřív, políbit. Automaticky jsem se k němu přimkla, když jsem ho objala aspoň nohama, jak jsem si kotníky o sebe zahákla. Připomněla jsem mu tím, že nás dva pořád čeká výstup k erotickému edenu, kterým oba dva nezvratitelně zpečetíme naše splynutí. Splynutí dvou odloučených duší, které patří neodmyslitelně k sobě…

Za nepřerušeného líbání se Jared opětovně rozhýbal a oživil tím tak tu rozkvétající slast v každičkém centimetru mého nitra, která se nezužovala pouze na milování. Stačilo několik táhlých, avšak svérázných zásunů, kdy jsem vnímala naprosto celé jeho já i s jeho samotnou podstatou, aby mě vystřelil do oblak rozkoše. Vyvrcholila jsem s tlumeným výkřikem do jeho úst, který mi záhy vrátil zpět, poněvadž i on se vynesl nezřízeně za mnou. Společně jsme zatuhli v éterickém rauši dosahující až k těm nejvzdálenějším hvězdám. Měla jsem před očima velkolepé ohňostroje, ve spáncích mi tepalo a uši mi zalehly. Mými i nejminiaturnějšími buňkami se nezastavitelně rozlévala ona nezměrná blaženost, kterou nezažijete pouze při zatraceně úžasném sexu. Prožijete ho po zatraceně úžasném sexu s někým, kdo se stal středobodem vašeho světa. Kdo se stal vaším naprosto vším. Naprosto vším pro mě byl právě Jared. Nikdo jiný to být ani nemohl… Jared mi byl souzený od té zlomové chvíle, kdy jsme se doslova střetli. Osud nás dva vyloženě srazil dohromady. Chtěl, abychom byli spolu, a ačkoliv jsme se mu zaslepeně vzpouzeli, neměli jsme možnost se mu jakkoliv vymanit. Patřili jsme nezpochybnitelně k sobě. Patřili jsme jeden druhému…

„Te quiero, Jared,“ zašeptala jsem mu dojatě, když jsem mu pořád visela na rtech. Zhluboka jsem oddechovala a přitom jsem se pitomě usmívala, jak jsem byla tím nekonečným štěstím bez sebe. Leželi jsme na sobě i nadále absolutně natěsno. Pot na našich nahých postavách se mísil a ten jejich žár, který z nich vycházel, ho div neodpařoval.

„Takhle jsi mi to zatím nikdy neřekla,“ neušla mu ta určitá změna, ačkoliv byl každý z jeho smyslů absolutně mimo veškeré své běžné hranice, a protože ten dechberoucí orgasmus teprve odezníval. Hlas se mu u toho nevěřícně třásl, ale nebyl s to se ode mě odtáhnout, aby se přesvědčil, jestli to myslím upřímně.

„Nikdy předtím mezi námi nebylo něco takového…“ odůvodnila jsem mu v okouzlení nad tím vším, co se tu odehrálo a naše spletené ruce jsem namátkově promáčkla. Jareda jsem tak nenásilně varovala, že by možná bylo na čase opustit má přívětivá zákoutí, což on vzápětí hbitě provedl, ale předtím mě sentimentálně políbil na čelo. Ulehl hnedka vedle mě a nepřítomně civěl do stropu. Bez horkosti a hebkosti jeho sálající kůže jsem se obešla sotva několik zdlouhavým sekund, než jsem se přetočila k němu na bok, abych se mu mohla zahledět do jeho tváře, ve které jsem neúspěšně hledala nějaký odpovídající výraz. Byl totálně mimo, a pouze jsem se mohla trpce domnívat, že v tom dobrém slova smyslu. U mě to totiž takhle bylo. Mé spokojené nitro přímo pučelo v horečném rozkvětu mého nového já, které bylo nezvratitelně propojené s tím jeho. Byli jsme jako dva noví lidé, kteří se zrodili ve stejný okamžik a byli zrozeni jenom pro sebe. A tohle vše pouze o to hutněji umocnilo to šílenství, co se dělo tam venku. Můj pohled na něj se radikálně změnil. Moje vnímání naprosto všeho bylo zásadně odlišné. A já jsem tenhle převrat uvítala s otevřenou náručí. Přesně takovou, kterou mi Jared nabídl, jakmile se vrátil nazpět do reality.

„Nemyslel jsem si, že by ani někdy mohlo… Ne po tom všem, co se stalo,“ navázal na moji poslední poznámku zadumaně a ačkoliv se mohlo zdát, že mluvíme jaksi nejasně, tohle téma bylo pro nás oba úplně srozumitelné. Pak se ode mě mírně vzdálil, jelikož rukou šátral kdesi dole, než se mu do ní dostal lem lehké pokrývky, kterou přese mě i sebe přehodil. Nato se ke mně trošku víc natisknul, aby mi mohl být blíž. Užíval si moji blízkost, kterou měl krásně na dosah, plnými doušky. Nechtěla jsem být jako nějaké otravné klíště, které se na někoho přisaje, takže jsem zamezila snahám mých končetin se obtočit kolem těch jeho. Pouze jsem si pohodlněji uvelebila hlavu na jeho rameni, abych ho netahala za vlasy, na kterých se u mě evidentně klubala jakási obsese, a přivinula jsem se k němu aspoň z boku. Oběma se nám tep i dech vracel zpět do normálu a z těla se již bohužel nenávratně vyplavovala ta euforie z čerstvě dosaženého erotického triumfu. Takhle skvěle mi jaktěživ nebylo. Přísahám, že ne. Ať už se jednalo o jakoukoliv událost. Ani náš první sex neměl takovou neocenitelnou váhu jako tenhle… Až dnes jsme totiž splynuli. Dios mío, es cierto!!!

„Všechno bude jiné, lepší, než kdy předtím,“ pronesla jsem skoro až přísežně, čímž jsem si vysloužila jeho decentně překvapenou pozornost, když se ode mě odklonil, aby na mě nerušeně, soustředěně viděl. Obočí měl podstatně výš a oči konsternovaně vyjevené. 

„Jak to myslíš?“ vzplanul pro změnu zájmem než chtíčem jako doposud. 

„Tak, jak to říkám. Jen se odsud nejdřív musíme dostat,“ zavedla jsem náš rozhovor na trochu jinou úroveň, aby se zbytečně nepitval v tom mém výroku, který by se mi mohl šeredně vymstít. Za žádnou cenu jsem nestála o to, abych tuhle naši společnou magickou vzpomínku nějak pokazila. Jared mi naštěstí vyhověl a místo toho opětovně upadl do té své postkoitální letargie, kterou jsem u něj postřehla prvně. Jak jsem řekla… Tohle nebyl jenom takový běžný sex. My jsme během toho rádoby rozlučkového milování vyloženě splynuli.

„Nejsem si jistý, jestli jsem se už dostatečně vzpamatoval z toho, co se tu odehrálo, ale… mám dojem, že ten hurikán je pryč, ne?“ prohodil jen tak mimochodem, aby nestála řeč, která beztak jaksi uvízla poté, co jsem nebyla ochotná ho zasvětit do svého smýšlení.

„No vidíš to. Venku je docela klid. Je po všem!“ zaradovala jsem se s úlevou, jakmile jsem se zaměřila na dění tam venku a ne tady. V tichosti jsem mu dávala za pravdu ohledně toho vzpamatovávání se, poněvadž jsem se v myšlenkách pořád dokola probírala tím, co se mezi námi odehrálo a jak perfektní to bylo. Probírala jsem se každým tím dokonalým momentem, který mě dovedl k tomu nejvíc prozřivému momentu v mém životě. „A my jsme to spolu zvládli. Jak jsi slíbil,“ dodala jsem užasle a vděčně, což se neobešlo bez srdečného polibku, který mi náruživě opětoval. Paží si mě přivinul víc k sobě, až jsem se skoro převalila na jeho hrudník. Nakonec jsem ale zahákla nohu za tu jeho a dlaň jsem mu usídlila na krku, se kterou jsem postupně sklouzla až doprostřed jeho hrudi, kde se nacházelo jeho ohromné srdce, kteréž bilo jenom pro mě.

„Měli bychom odsud vypadnout, než se kvůli nám ostatní zblázní strachy,“ zahlásil věcně, když jsme se od sebe vzdálili, ačkoliv mu v tónu hlasu bylo zřetelně znát, že se mu odtud nikam nechce. V tomhle jsme spolu byli teda zajedno. Ještě chvíli jsem toužila po tom nechat na sebe dýchat tuhle božskou atmosféru, která nás všudypřítomně obklopovala s tím rozvášněným, nasládlým oparem. Potřebovala jsem nějaký čas pro sebe, abych téhle snové pohádce uvěřila a skutečně ji přijala jako holý fakt.

„Ne, ještě ne, prosím. Zůstaňme tu na chvíli, hm? Pak dám Lucovi vědět, že jsme v pořádku. Jenom nám dej ještě chvilku,“ žádala jsem ho prosebně a upírala jsem na něj svoje štěněčí oči, což obvykle zabíralo.

„Jak bych ti mohl teď říct ne,“ přitakal mi smířeně, ačkoliv se mu ten návrh nejspíš nijak dvakrát nezamlouval. Raději by se našim přátelům a rodině ozval, že se nám během toho hurikánu nic nestalo, než by se tu se mnou netečně povaloval, ale nakonec mým neverbálním přemlouvacím metodám podlehl. Místo slov díků jsem ho odměnila dalším polibkem z nevyčerpatelného zdroje lásky, který jsem měla vyhrazený pouze a jen pro něj. Pojednou jsem se ale ocitla znovu na jeho svalnaté figuře, v jeho skálopevném náručí a s jeho zručným jazykem v mé ústní dutině, poněvadž ten můj vyzýval do žhavého tance. A když jsme se opětovně pustili do hravé předehry, během níž jsme se na matraci několikrát otočili a přetočili, naprosto nečekaně jsem objevila na zemi u postele povalující se kytaru.

„Podívej,“ zvolala jsem ihned radostně, co můj zrak dopadl na ten ušlechtilý nástroj, se kterým Jared uměl hotové zázraky. Ale to bylo ostatně kvůli jeho rukám, se kterými uměl zázraky. Jared se zrovna vyskytl položený na mých zádech, jelikož mi zapáleně oblíbával šíji, kterou jsem mu sama rozkošnicky nastavovala. Prstem jsem mu navíc ukázala, kam se má podívat, aby ji taky uviděl a tím pádem si odvodil, co bude rozhodně následovat. Na opravdu slabý protest vydal takový beznadějný bručivý zvuk a naschvál na mě ulehl plnou vahou, aby mi demonstroval svoji nechuť do činnosti, kterou na něm dřív nebo později vyškemrám. Trošku mě tím vlisoval do té tenké matrace, ale mě to beztak rozesmálo.

„Jarede, prosím. Ani nepamatuju, kdy naposled jsem tě slyšela hrát na kytaru. Chybělo mi to, abys věděl. A jenom pro mě si ještě nikdy nehrál, pokud vím. Myslím, že teď je pro to naprosto dokonalý okamžik,“ pobízela jsem ho, jakmile jsem se dochechtala, s těžkopádnými argumenty, před jejichž rezolutností se mu špatně ohrazovalo.

„Pro tebe cokoliv,“ šeptl mi do ucha, na nějž mi vtiskl malou pusu, než ze mě slezl a vydal se pro tu kytaru jen tak, jak ho pánbůh stvořil. Aah, tak tenhle skvostný výhled mi proklatě scházel…

Přinesl si kytaru k posteli a usadil se s ní do tureckého sedu, což k hraní mohlo vyhovovat snad pouze jemu. Naštěstí zpod té kytary na mě nevykukovala jeho chlouba, což by mě zaručeně velice rozptylovalo. Nevybavuju si, že bych někdy nějakého muzikanta viděla hrát takhle. Když pochopitelně opomenu tu nahotu. Jenže nikdo není jako Jared. Nejprve palcem ladně přejel po všech šesti strunách, jak zkoušel jejich melodický souzvuk. Nemusela jsem sledovat jeho kyselý výraz, abych rozpoznala, že ta kytara je příšerně rozladěná, protože já nějaký ten hudební sluch mám. A tak jsem vyčkávala, než kytaru naladí tak, jak má správně znít, přičemž jsem ho obdivně pozorovala, aniž bych byť na vteřinu uhnula pohledem jinam. Byl tak zatraceně přitažlivý s tou kytarou před jeho nahým tělem, která mu zakrývala to nejnutnější.

„Hmm, asi nikdy jsi nebyl s tou kytarou takhle sexy,“ polichotila jsem mu s úsměvem, který jsem u něj taktéž vyvolala tím svým provokativním názorem. Podepřela jsem si bradu dlaněmi a chystala jsem se na malý hudební přednes od talentovaného Jareda Leta, kterého zbožňovala půlka planety, a který patřil pouze mně. Jak ten koncert, tak i sám Jared…

„Normálně nevystupuju nahej,“ okomentoval to nezúčastněně, jelikož se plně zabral do ladění kytary.

„Mohl by si přede mnou dělat víc věcí bez oblečení. Je to mnohem zajímavější,“ utahovala jsem si z něj, z čehož si nic nedělal a přešel to pouhým posměšným úšklebkem.

„V L.A. k tomu budeš mít příležitostí víc než dost,“ zabředl do spárů blízké budoucnosti, která nám šlapala na paty. Mě to ale nechávalo kupodivu zcela chladnou, poněvadž jsem nepochybovala o tom, že bude všechno tak, jak má být.

Jared se nijak neostýchal a rovnou spustil, jakmile tu dřevěnou krásku doladil. Nebylo třeba, aby se mě ptal, co bych ráda slyšela, poněvadž on moc dobře věděl, jaké jsou moje nejoblíbenější písničky. Slyšela jsem od něj svoji milovanou Save Me, potom Witness, Revenge, Old Blues Song, Stronger a na závěr tu největší třešinku, Hurricane. Při tomhle soukromém koncertu jsem se cítila na samém vrcholu nebetyčné štěstěny. V mém nitru se usadil úplný klid, který vyhnal jakékoliv obavy a pochybnosti. Mojí čistou láskou poblázněné srdce mi do žil vlilo maximální pocit štěstí a spokojenosti. Nalezla jsem ten finální smysl bytí, po kterém se mnoho lidí žene po celý svůj život, protože pro každého se skýtá v rozličných věcech. Já s Jaredem našla absolutně vše, co jsem kdy chtěla… Chtěla jsem někoho, komu se budu moct celým svým já odevzdat, a to se mi povedlo. Dnešní hrůzný den jsem já získala ten největší dar, který žití nabízí. Nezapomenutelný den, se vším všudy.

„Děkuju,“ usmívala jsem se na něj v tom zamilovaném poblouznění a svoje dojaté slzy jsem nechala vyklouznout ven, což mi přišlo daleko víc výmluvné než obyčejná slova. Jared odložil kytaru stranou a přilehl si vedle mě, aby mě něžně políbil a měl mě zase těsně blízko u sebe.

„Já děkuju tobě,“ opáčil významně, jelikož narážel na mnohem podstatnější součást našeho nezničitelného pouta, za což jsem si vysloužila další laskavý polibek. Nato mezi námi zavládlo mlčenlivé souznění, kdy nám naprosto postačilo se na sebe zpříma dívat a vychutnávat si blízkost toho druhého. Jaredovi se ale zachtělo si ji ohmatat, a tak se svými vnímavými prsty vydal na cestu po oblých linkách mého těla. Ze všeho nejvíc se mu líbila oblast od mého krku až po zadek, kde se vždy pozastavil nejdéle. A já jsem si spokojeně vrněla pod jeho motýlími dotyky, kterými pokrýval moji kůži. Připadala jsem si jako múza nějakého antického umělce, která pro něj byla vším, aby jeho plánované dílo uspělo. Takhle důležitá jsem pro něj byla…  

„Můžu si to zkusit? Naučíš mě něco?“ napadlo mě v záchvatu mé spontánnosti, která se pokaždé projeví, když to nejméně čekám. Nadšeně jsem se zadívala na tu kytaru, kterou jsem si vzápětí přitáhla k sobě, abych ji měla nasnadě.

„Jasně, že jo. Moc rád ti něco ukážu,“ strhla jsem tím i Jareda, který mi byl pohotově při ruce, aby mi pomohl. Mlaskla jsem mu pusu na tvář, než jsem kytaru přivlastnila sobě, abych se s ní mohla posadit na kraj postele. Přehodila jsem si cudně nohu přes nohu a teprve pak jsem si ji položila na stehno. Celkem přesně jsem tušila i jak se pokládají prsty na pražce, jelikož jsem to dávno odkoukala od kluků, když hráli. Jared se zatím posadil za mě. Vyloženě se ke mně natiskl, tělo na tělo, a hlava mu vykoukla u mého levého ramene, aby dobře viděl na hmatník. Ruce zkopírovaly ty moje, aby mi sám názorně ukázal, jak a co se má s kytarou dělat.

„Nauč mě něco od vás, prosím. Něco jednoduchého,“ poprosila jsem ho rozverně, protože to by mě zaručeně bavilo, i kdyby mi to nešlo. Nicméně doufám, že nejsem taková nešika, že bych svoje prsty nedonutila se naučit pár akordů.

„Tak jo, dobře, jak chceš. Jedna taková by tu pro tebe byla,“ vyhověl mi bez jakéhokoliv vymlouvání a vyhýbání se, což jsem ocenila jednou z mnoha bleskových pus, jenž jsme si dneska nespočetněkrát vyměnili. Následující půlhodinu jsme se spolu fantasticky bavili, jako dva nejlepší přátelé. Smáli jsme se jako dva pošetilí blázni. Líbali jsme se jako horliví milenci. Jared si roli učitele náramně užíval, přesně jako já roli pilné žákyně.

Takhle ohromně dobře jsem se zatím nikdy s nikým necítila. Moje emoce procházely totální euforickou bouří, která byla nesrovnatelně opojnější než ten nejlepší orgasmus, který jsem shodou okolností okusila sotva před několika desítkami minut. Zoufale jsem si vychutnávala veškeré tohle nezávazné dění a úzkostně jsem se přitom v duchu modlila, aby to neskončilo. A aby se to nějak nezvrtlo… 

 V další kapitole Vás čeká ještě něco málo z chatky lásky :D než se Neria s Jaredem vrátí zpátky do reality, která byla pro jiné mnohem krutější :) 

Všem mnohokrát děkuji!! <3

Autor: Sabienna (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Lost of the Love - 37. kapitola II: