Nevidím, ale i tak miluju - 15. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Zde je další poněkud kratší, kapitolka. Vaše LittleGii

25.06.2011 (16:00) • LittleGii • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1123×

Nevidím, ale i tak miluju

15. kapitola

Pohled Lucy

Následující měsíce byly nejkrásnější měsíce v mém životě. Luka nám koupil malý domek, přišlo stěhování. Mamka byla hrozně smutná, že odcházím, přesně si to pamatuju.

Stáli jsme u auta. Máma mě objímala a brečela. „Kam zmizela ta malá holčička? Teďka už mi odcházíš, brzo budu babičkou a možná tchýní.“ Tomu jsem se usmála, stáli jsme tam dobré půl hodiny a mamka mě ne a ne pustit.

Luka se mnou pravidelně chodí na vyšetření a popisuje mi jak miminko vyrostlo. Stará se o mě, tak jak by to nikdo jiný nedokázal. Když se to zjistilo ve škole, že jsem těhotná, byl z toho velký poprask. Ředitel si mě okamžitě zavolal do kanceláře. Dlouho se to řešilo, ale nakonec mi slíbil, že mi zařídí zvláštní studijní program. Kluci na škole Lukovi záviděli, jiní se mu smáli, že bude otcem. Nejšťastnější byl asi Jad.

Zrovna jsem šla na parkoviště. Když mě někdo chytil za zápěstí. „Jsem rád, že se to ujasnilo,“ řekl Jad. Pak mě pustil a odešel. To bylo všechno, od té doby se mnou nepromluvil.

Čas ubíhal jako voda a já za chvíli byla jako balon. Pomalu se mi blížil termín porodu a já se začínala bát. Přeci jen porod není žádná sranda.

Jednoho večera jsem se zeptala Luky, co znamená, že Kathrine, tak jsme jmenovala naše holčička, bude nephilim. O nephilimech jsem hodně četla ve škole, ale nevěřila jsem, že těch informací bude moc pravdivých. Luka mě uvedl na tu správnou míru. Nephilimové jsem jako normální lidé, smrtelní atd… Ale mají některé vlastnosti andělů. Umějí číst myšlenky. Rozumí všem jazykům.

Blíží se ten den, kdy dítě se narodí.

Chystá se na svět, do temna podsvětí.

Chystá se objevit, tajemství divů.

Je to právě pyšnost, mladých otců,

když své dítě chovají a s úsměvem se dívají.

Jak je jejich drahé polovičky sledují.

Ale ona, ona bude jiná.

Po otci kouzelná, po matce obyčejná.

Bude zvláštní, ale nadaná.

Bude prostě taková, ale kouzelná.

Jejím osudem je poprat se se světem.

Od začátku nebude, obyčejným dítětem.

Už se jí chystá osud. Plný překážek.

Ale ona, jedině ona to dokáže.

Ale to je jiný příběh, ještě nedopsaný.

Ale hluboko v srdci, tam je uzavřený.

Když konečně štěstí, navštívilo je,

znamená to však, že ke konci se schyluje.

Pohled Luka

Dnes jsem byl nahoře. Něco mi chtěli říct, ale to co jsem se dozvěděl jsem opravdu nečekal. Musel jsem to říct Lucy. Jelikož jsou naše srdce spojená v okamžiku, kdy se Kathrine narodí, budu stárnou. Budu pořád andělem, ale budu stárnout stejně jako Lucy.

Vešel jsem do obýváku, ale to co jsem uviděl jsem opravdu nečekal. Divil jsem se, že jsem si toho nevšiml. Toho křiku. Lucy ležela na zemi a křičela. Mezi nohama jí klečela Anie a říkala jí ať tlačí... Rychle jsem k nim přiběhl a vzal Lucy za ruku. „Neboj se, bude to v pořádku.“ Pak jsem se otočil k Anie. „Jak dlouho už?“ Podívala se úkosem na mě. „Asi dvacet minut.“ Málem jsem to prošvihl. „Odkdy umíš rodit?“ zeptal jsem se jí ještě.

„No jen tak náhodou mě napadlo, že by se to mohlo hodit, tak jsem si udělal kurz. Kdyby náhodou a je vidu, že se to vyplatilo.“

Stále jsem Lucy utišoval, ale trpěla. Bylo to poznat, ale ona to dokáže. Pořád jsem ji uklidňoval a pak po skoro hodině, to bylo za ní. V ten moment se toho stalo hodně najednou.

Autor: LittleGii (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování