OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Potížistka - 3. kapitola

Ashley nadále dělá problémy svému bratrovi a nehodlá se změnit. Přijde ale něco, co Ashley nedokáže změnit. A na scénu nám nakonec přichází několik nových postav. Příjemné čtení. -E

12.12.2013 (20:00) • Eltherine • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 962×

3. kapitola – Je těžké nemít rodinu, ale mít ji je ještě těžší.

 

  Dny strávené s Ollym na zkouškách, nahrávání a schůzkách byly únavné. Každý den jsem musela vstávat brzy a domů jsme se vraceli pozdě. Musela jsem hrát poslušnou sestřičku a byla jsem seznámena snad s každým, kdo měl s bratrem něco společného. Jen jeho kapelu jsem zatím vždy minula. Už dlouho se o mně v novinách psalo jako o velké změně a poslušné sestře slavného zpěváka. Já ale žádnou změnou neprošla, a ani jsem se k tomu nechystala. Ollymu jsem doma dělala peklo. Večer ke mně oknem lezli kluci a Olly to musel vše snášet. Já jsem celé noci nespala a brácha na tom byl nejspíš podobně, akorát že on musel poslouchat vše, co se v mém pokoji po nocích dělo. 

 

  Chtěla jsem, aby mu došlo, že mě prostě nezmění, a i když budu přes den poslušná, v noci to budu vždy já a nikdy mě nezmění na tu starou hloupou Ashley.

„Ashley, musím s tebou mluvit,“ ozval se bratrův hlas ze spodní části domu.

„Už letím!“ zakřičela jsem nazpátek a protočila přitom panenky. Co zase může chtít?

  Vyšla jsem ze svého obrovského šatníku, ve kterém jsem dávala dohromady různé outfity, a líně šla do obývacího pokoje.

  Olly seděl v křesle a nervózně pohupoval nohama. Tak to jsem zvědavá, co se děje tentokrát.    

 

  Jeho nervózní pohupování totiž znamenalo jediné – má strach z mé reakce na to, co mi chce říct.

„Co se děje?“ dala jsem si ruce v bok a odvážně se mu podívala do očí.

„Měla by sis asi sednout,“ řekl Olly.

„Postojím,“ odsekla jsem otráveně a podívala se na něj naléhavým pohledem.

„Tak dobře,“ vydechl a pak se mi s obavami podíval do očí. „Za pár dní musíme jet na turné po Evropě,“ vybalil to po chvilce ticha a mně se na obličeji okamžitě objevil široký úsměv od ucha k uchu.

„To je skvělý,“ rozhodila jsem šťastně rukama.

„To je,“ přikývl s úsměvem a zadíval se do země.

„Neboj, já to tu sama zvládnu,“ mávla jsem se samozřejmostí rukou a spokojeně se usmála.

„Jak to myslíš, sama?“ Olly ke mně zvedl nechápavý pohled.

„No, až odjedeš, že to tu zvládnu. Nemusíš se bát.“ Šťastně jsem se usmívala a v hlavě už jsem měla tisíce představ toho, jaké párty podniknu.

„Tys mě asi špatně pochopila, Ashley,“ uchechtnul se Olly a já zkrabatila čelo.

„Jak to myslíš?“ otázala jsem se s rukama v bok.

„Že jedeme společně na to turné. Ty jedeš se mnou! Přece sis nemyslela, že tě tu nechám samotnou,“ zakroutil hlavou Olly a mně úsměv ihned z tváře zmizel. Otevřela jsem vyjeveně ústa dokořán a v hlavě mi běhaly všechny různé nadávky.

„Chceš tím říct, že s tebou pojedu na turné po Evropě?“ zeptala jsem se pomalu a opatrně.

„Ano,“ přikývl.

„Copak mi vůbec nevěříš? Musíš mě mít pořád u sebe jako nějakýho čokla? Co si o sobě vůbec myslíš?! Ty nejsi můj otec!“ rozkřikla jsem se a srdce mi rozzlobením bilo jako zvon.

„Zklidni se,“ stoupl si z gauče a hrozivě na mě ukázal prstem, „přece sis nemyslela, že tě tu nechám samotnou?! Je ti jenom sedmnáct, ale stačili tě už vyhodit i ze školy. Co z tebe jednou bude? Každý večer seš v jiném klubu a myslela sis, že ti nechám na starost celý dům?“ Udělal pár kroků ke mně a díval se mi zpříma do očí. „Každý večer tu máš jinýho frajera! Vždyť bych tě nemohl nechat samotnou ani den! Chováš se jako děvka!“ vmetl mi to do tváře, a když řekl poslední slovo, došlo mu, co vlastně řekl. Zarazil se a smutně se na mě podíval.

„Ash, promiň. To jsem nechtěl,“ řekl sklesle a smutně se mi podíval do očí.

„Neříkej – mi - Ash!“ odsekla jsem každé slovo a snažila se zkrotit můj třepající se hlas. V očích jsem měla slzy a cítila jsem se po dlouhé době zase příšerně.

  Můj vztek jsem v sobě neudržela. Natáhla jsem ruku a svou dlaň obtiskla na Ollyho tvář.

 

  Chodila jsem po velkém šatníku a přemýšlela, co si s sebou zabalit. Nemusela jsem toho mít hodně, protože můj první cíl byly nákupy, a to hlavně v Paříži, kam jsem se opravdu těšila. Samozřejmě jsem byla na Ollyho neskutečně rozzlobená, ale zároveň to mohla být další možnost, jak mu pít krev. A to jsem teď vážně chtěla, protože jsem se cítila zrazená a uražená.

Popadla jsem jedny šaty a vrátila se do pokoje ke svým dvěma kufrům. Do jednoho z nich jsem šaty složila a poté oba kufry zapnula. Jeden jsem si nechala poloprázdný na nové hadříky a ten druhý praskal ve švech.

  Ollymu turné začíná právě dnes večer v londýnské O2 aréně a zítra už se tourbusem přesouváme do Manchesteru. Podívala jsem se na hodiny a spokojeně se usmála. 

  Hodiny ukazovaly devět hodin, a to znamenalo, že brácha už dávno stojí na pódiu před vyprodanou arénou. Mamka by na něj byla pyšná, a i já jsem. 

  Skočila jsem na postel a otevřela notebook. Najela jsem na přímý přenos z Ollyho koncertu a když jsem ho spatřila skákat šťastně po pódiu, slzy se mi vlily do očí.

„Dear darlin….“ začal zpívat mou oblíbenou písničku a já se usmála od ucha k uchu. Celá aréna začala nadšeně ječet a pak znovu ztichla a zpívala společně s mým bratrem. Ruce fanoušků byly nad jejich hlavami a pomalu se přesouvaly zprava doleva. Jediný bodový reflektor svítil na Ollyho a ten, se svým obvyklým kloboukem na hlavě, zpíval. Stál v samotném středu pódia a pohledy všech se na něj upíraly. 

  Když píseň dohrála, brácha ukázal prstem nahoru a široce se usmál. Jen mi dva jsme věděli, co to znamená. Byl to vzkaz pro naši mamku.

 

  Usnula jsem s notebookem na klíně, ale když jsem se ráno vzbudila, noťas stál na nočním stolku vedle postele a já byla až po krk přikrytá peřinou. To musel být Olly, když v noci dorazil z koncertu a šel mě zkontrolovat.

  V hlavě jsem se usmála, ale navenek jsem nedala žádné emoce znát. Raději jsem se začala co nejrychleji chystat na cestu. Hodiny ukazovaly devět hodin a my měli kolem půl desáté vyrazit.        

 

  Měla jsem v hlavě tolik plánů na to, co vše na cestách provedu a zažiju, ale přeci jen ve mně hlodal malý osten pochybností. Nechtěla jsem, aby byl Olly zase naštvaný a zklamaný.

  Nestačila jsem se ani pořádně připravit a ve dveřích od pokoje se mi objevil brácha.

„Už bychom měli jet. Tourbus právě přijel a rád bych ti představil kapelu,“ šťastně se na mě usmál a já jen němě přikývla. Porozhlédla jsem se po svém pokoji, který několik měsíců neuvidím, a s kabelkou přes rameno se vydala ven. 

  Kufry už jsme měli s Ollym dávno připravené pod schody, a když jsem tam teď došla, kufry už zde nestály a v otevřených dveřích stál usměvavý brácha.

„Kufry už jsme odnesli. Tak už pojď,“ pobídl mě rukou a já okolo něj prošla do nepříjemného počasí.

  Vítr mi okamžitě rozfoukal mé lehce kudrnaté blonďaté vlasy a tím mi na pár okamžiků zakryly výhled na muže stojící před velkým tourbusem.

„Pojď.“ Zničehonic se vedle mě zjevil Olly. Chytil mě za paži a táhnul směrem k busu. Všichni muži se na nás oba podívali a mě si shlédli ve zkoumavém pohledu.

„Takže, kluci, tohle je moje sestra Ashley. Ashley, tohle je John.“ Brácha začal s představováním a jako prvního mi ukázal vysokého muže tmavé pleti, který v širokém úsměvu ukazoval své bílé zuby.   

 

  Už na první pohled bylo jasné, že je z celé kapely nejstarší.

„John je jeden z vokalistů. Je s ním obrovská legrace, ale to sama poznáš,“ usmál se Olly a pokračoval k dalšímu s mužů, který byl též tmavé pleti.

„Tohle je Josh – taky vokalista.“ 

  Každému z mužů jsem podala ruku a ještě na znamení přítomnosti kývala souhlasně hlavou.

„Rick,“ ukázal brácha na celkem malého blonďatého slaďouška, „ten hraje na kytaru.“

„Tyler hraje taky na kytaru,“ představil mi Olly vysokého namakaného blonďáka.

„A nakonec je tu Nate – ten hraje na bicí,“ usmál se Olly a já se podívala na muže přede mnou. Stál tam asi o hlavu vyšší muž, než jsem já. Hnědé vlasy mu trochu padaly do očí, ale ani to mi nezabránilo, abych ty modré studánky zahlédla.

 

---

 

Moc, moc, moc vám děkuji za komentáře! Ze všech jsem měla neuvěřitelnou radost. Ještě jednou děkuji. Budu se snažit přidávat pravidelně, ale čeká mě pár písemek ve škole, na které se prostě musím připravit. Doufám, že mi znovu něco napíšete, i když se toho v této kapitole moc nestalo. ;)

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Eltherine (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Potížistka - 3. kapitola:

Juu :) prave sem psala komentar a vsimla si, ze je tam jeste dalsi kapitola :D tak to napisu sem :) je to moc moc pekna povidka A moc se tesim na to jak se to bude vyvijet dal :). Ze bude mit neco s tim kouzelnym Natem, coo?

jeeee dufam že s Natom niečo poriešia ale nie len an chviiilku! :D

turné po Evropě? tak teď začne teprve ta správná zábava těším na Ashleyiny přešlapy takže Nate by mohl být doost zajímavý co
vůbec bych nebyla proti, kdybys měla ty kapitolky o něco delší

Přidat komentář:

Nick:

Text: