OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Skrytá v krvi 5



Skrytá v krvi 5Margaret je nejlaskavějším člověkem, kterého kdy Bonie potkala a nejde ji nemít rád. Velmi brzy se tak Bonie i doví, co jsou její "hostitelé" vlastně zač.
A Henryho z toho málem klepne... :o)

Ta holka byla to nejubožejší stvoření, co kdy viděl. Dokud teda neotevřela pusu. To pak měla větší koule, než snad polovina zdejších chlapů.

„Henry?“ ozvalo se mu za zády.

Nereagoval, dokud Margaret nedošla až k němu.

„Zvrací,“ hlesl a obrátil k ní tvář. „Co s ní je?“

„Má asi otřes mozku, to je u toho normální, ale začít ji v tomhle stavu vyslýchat byla vážně kravina.“

Přikývl, že to bere tentokrát na vědomí. Otočil se a vyrazil chodbou pryč.

„Postarej se o ni,“ zahučel aniž by se otočil. „A dej ji probůh najíst!“

 

 


5.


 

 

Když se dveře koupelny otevřely podruhé. Vztekle se otočila, aby čelila další nezvané návštěvě, ale byla to naštěstí jen Margaret. Ta ji sjela pohledem.

„Tak proto Henrymu tak sklaplo,“ usmála se pobaveně.

„Jo při pohledu na mě přejde chuť každýho,“ procedila přes zuby.

Vysloužila si tak káravý pohled. Margaret jí podala její mikinu ze země a zavedla zpátky do pokoje.

„Víš,“ prohodila k Margaret, jen co se posadila na postel, „nebylo to tak špatný. Někdy to byl ten jedinej důvod, proč si ze mě neudělali kurvu. Při pohledu na moje tělo každýho přešla chuť mě přefiknout...“

Pokojem se ozvalo tříštění keramiky. Prudce se otočila k Margaret, která se už shýbala pro střepy misky u jejích nohou.

Přeskočila pokoj a dřepla si vedle ní.

„Promiň. Neměla jsem ti to říkat.“

Normálně nebyla tak užvaněná, ale Margaret byla tak přátelská, že najednou ztrácela zábrany.

Natáhla se pro střep.

Margaret sebou cukla a ze rtů se jí prodralo syknutí. Pustila střep z prstů a přes bříško jednoho z nich se jí rozlila krev.

Viděla rozšklebenou ranku.

„Měla bys...“

„Ne, to je dobrý,“ utnula ji okamžitě Margaret.

„Ne to není.“

Popadla ji za ruku a chtěla se na ránu podívat. Margaret nestihla ruku stáhnout včas a pak bylo pozdě.

Sledovala s napětím její výraz. Nevěřícně zírala na její prsty, na kterých nebyla už ani známka po rance. Jen krev jasně ukazovala na ten prst, který si poranila.

„Tohle není normální.“ Pustila její dlaň a podívala se jí do vylekané tváře. „Tohle...“ Vstala a zůstala na Margaret zírat.

„Co jsi zač?“ V hlavě jí to šrotovalo. Snažila si vybavit všechno za ty dva poslední dny, jako by se v tom snažila najít logiku. Ten kretén, kterýmu říkala Henry, byl až moc rychlej a tu noc... Znovu si vybavila, jak rychle se pohybovali. Odhodit dospělýho chlapa pro ně nebyl problém...

„Co vy jste zač.“

„Nesmím ti to říct...“

„Probůh, odvlekli jste mě sem, držíte mě tu. Mám snad právo na to, abych věděla, co jste zač, co od vás můžu čekat.“

„Nevěřila bys mi,“ zavrtěla hlavou Megie a vstala.

„Zkus to,“ pobídla ji provokativně bradou.

„Upíři.“

„Tyhle báchorky si vyprávěj malým fakanům...“ zaprskala, ale vzápětí se zarazila. Zírala na její výraz. „Ty to myslíš vážně.“

Margaret jen přikývla.

„Kurva práce,“ hlesla a dosedla ztěžka na postel.

Pokojem zavládlo ticho.

„Takže,“ začala opatrně. „Mám se začít bát o krk?“

Margaret se ulehčeně usmála, když viděla, jak to rychle skousla.

„Ne, neber si to osobně, ale moc chutně nevypadáš.“ Sedla si na postel vedle ní a s ulehčením zaznamenala, že se neodtáhla. „A navíc, nezabíjíme lidi.“

Přikývla nepřítomně, že to bere na vědomí. Během chvilky se jí ale po čele přehnalo několik zamyšlených vrásek.

„Takže ti co tvý kámoši včera odkráglovali, tak ti byli jako vy?“

„No,“ zamručela neurčitě Margaret. „Spíše bych řekla stejný druh, ale ráda si namlouvám, že nejsme stejní. Víš, pomáhá mi to líp snášet to, čím teď jsem.“

„Aha.“

Rozhostilo se ticho.

Přerušila ho až Margaret.

„Teď, když už znáš naše tajemství, mohla bys mi říct alespoň své jméno?“

„Vlastně si ho už ani nepamatuju. Všichni mi ale říkají Bonie.“

„To je hezké jméno.“

„Spíše výstižný. Vždycky jsem byla takhle kostnatá,“ pokrčila rameny.

„Tak s tím zkusíme něco udělat,“ usmála se na ni Margaret a popadla ji za ruku.

 * * *

Henry se Samuelem a Gregorym byli v obýváku, když se ty dvě okolo prosmýkly.

„Už vypadá, že je jí líp,“ prohodil Samuel. „Vážně ji tu chceš držet?“ obrátil se zpátky k Henrymu.

„Nevěřím jí a nehodlám nic riskovat.“

Samuel raději pokrčil rameny. Nehodlal se s ním hádat. Je to na jeho triko.

 * * *

Henry vydržel sedět ještě chvíli, než se zvedl a zamířil do kuchyně.

Po Margaret jen přelétl pohledem a pokračoval dále až k ní. Seděla za stolem a cpala se. Při pohledu na něj se jí ale zarazila čelist.

„Co, bude repete?“ houkla po něm provokativně. „A co takhle mě nechat se tentokrát alespoň najíst, než mi zase budeš funět do ksichtu.“

„Mělas ji nechat zamčenou v pokoji,“ prohodil k Margaret, která právě krájela zeleninu.

„Podle mě to není potřeba,“ namítla a raději dělala, že tam ani není. Henry se choval zase jako blbec a Bonie byla napružená, jen jak se objevil ve dveřích.

S úcty k ní raději její názory nekomentoval, ale založil si ruce na prsou a opřel se o rám dveří. Pokud se bude potulovat po domě, chtěl ji mít na očích.

Schválně pořádně přežvýkala každé sousto, aby jí to trvalo co nejdéle. Pokud jí chce dělat dozor, tak ať si to boreček pěkně užije.

Toho to vážně po chvíli přestalo bavit. Přešel k lince a zabavil Margaret jednu z mrkví.

Bonie klesla ruka s vidličkou a půli cesty k puse. Nevěřícně na něj zírala. On to vážně chtěl sníst?

Bylo mu divný, proč na něj tak civí a podezíravě si uhryzl kus mrkve. Jako by se z toho měl otrávit. Pak ho to trklo. Se škubnutím se stočil k Margaret.

„Tos neudělala!“

Ta se pod jeho hlasem provinile schoulila.

Bonie se tohle vůbec nelíbilo. Po ní ať si ten kretén řve, ale ne po Margaret!

„Jestli tady něco někdo podělal, tak jedině ty,“ zaprskala. „Nebo si myslíš, že normální lidi zvednou dospělýho chlapa do vzduchu, jako by vážil pár kilo? Nebo že běhaj tak rychle jako ty? Jestli by se tady mělo někomu nadávat, tak leda tomu tvýmu přerostlýmu egu.“

„Ty malej nevychovanej spratku,“ zavrčel a vykročil k ní. „Začni se konečně chovat...“

Vyskočila na nohy.

„Jinak co, hryzneš mě?!“

Vztekle se opíral o stůl a funěl. Pokud měl nějaký choutky ohledně toho jejího krku, tak leda okolo něj pořádně semknout prsty a stisknout.

S vysunutou bradou mu hleděla do očí.

Margaret je vyděšeně sledovala. Vždyť Bonie byla snad pětinová k té jeho váze, ale co se umanutosti týkalo, byli si rovná s rovným.

Nakonec to byla ale ona, kdo ustoupil. Už toho měla pro dnešek dost. Povzneseně se otočila k Margaret.

„Díky za jídlo.“

„Kam jdeš?!“ vypálil po ní vztekla Henry.

„Do svý cely,“ zaprskala na něj a vyšla z kuchyně.

Henrymu trvalo ještě hodnou chvíli, než se zklidnil. Margaret zakryla hrnec poklicí a šla pro talíř po Bonie.

„Víš,“ podotkla tiše. „Když jsme samy, tak je opravdu moc milá.“

„To doufám, protože jestli o nás zná pravdu, tak ji jen tak pustit nemůžeme a já mám týhle osiny v zadku plný zuby.“



« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Skrytá v krvi 5:

7. annaliesen
17.10.2012 [13:33]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. martinexa přispěvatel
16.10.2012 [21:00]

martinexa Emoticon Haha tohle mě baví. Jak je Henry roztomile nasranej:D

5. Texie admin
15.10.2012 [22:48]

TexieBude tu asi zítra dopoledne. Emoticon

4. corneille přispěvatel
15.10.2012 [22:31]

corneilleMoc pěkné... těším se na další :)

3. Barča
15.10.2012 [18:59]

Paráda Emoticon

2. mia
15.10.2012 [12:17]

posledné tri dieli som len tak preletela Emoticon Emoticon poviedka je super, ale to sú od teba všetky. Strašne sa mi páči ako ho vytáča Emoticon

1. Leen
15.10.2012 [12:13]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!