OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Světlo ve dne, tma v noci - part 5



Světlo ve dne, tma v noci - part 5Rozdělit se byla ta největší chyba, jakou mohli oba udělat.

 

¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸ ¸

Chlapec dovedl Ravarase na jejich statek. Byl to statek na pěstování máku.
Květy nebyly rudé jako tehdy. Byly slabě narůžovělé, některé více bílé. Ravaras se zastavil.

„To pole mi cosi připomíná,“ zbledl.

„Pojď, maminka nás už čeká.“

Ravaras vstoupil s chlapcem do domu a jako uvítání se mu dostala rána lopatou přes hlavu.

Valerie doběhla nazpět na rozcestí, kde se s Ravarasem rozešli. Musela spěchat, pokud ho nechtěla předtím vidět naposledy.

O nějakou chvíli doběhla – bez dechu – k malému potůčku. Několik metrů za ním uviděla bílé květy.

„Počkat!“ napomenula se a přistoupila blíže k nim. „Znám to tu! To je poslední místo, kde jsme se spolu před tím vším viděli.“
Valerie uviděla vycházet ze statku jakési muže ve zbroji. Dva z nich nesli-

„Ravarasi! Ach ne…!“ pomyslela si. Stráž ho naložila do železného vozu a ihned odjela.
Ještě chvíli čekala skrčená mezi bílými květy. Ohromný černý had se jí však omotal kolem krku a stáhl ji silou do země.
Valerie spadla do kupy sena.

„Grrrh!“ zasyčela. Byla v jakési hrobce.

Tmavá postava stojící naproti vyšla ze stínu svitu. Byla to žena. Žena s dlouhými černými vlasy v bílých šatech.

„Kde to jsem? Kdo jsi ty?“

„Jsem ta beruška, stařena, zajíček, laň, motýl a nyní člověk.“ Valerie nechápala. „Dávám na tebe celou dobu pozor. Jmenuji se Aknezis." 
Valerie vstala.

„Proč mě ochraňuješ?“ začala se ptát. Žena chvíli nic neodpověděla.

„Musím se ti k něčemu přiznat. Královna nemůže za vaše uvěznění… to já. To já rozdělila tebe a tvého milého, to já jsem vás uvěznila do jediné osoby. To já jsem ti nenápadně podstrčila onu knihu, abyste se oba dostali ven.“ Valerii vyhrkly slzy.

„Proč?“ vzlykla.

Žena začala procházet místnost ze strany na stranu.

„Protože královna není královna, za jakou ji každý považuje. Tvého otce nezabila tvá matka, ale zabila je oba zlá Darkness, která se teď za tvoji matku vydává.“

„Proč… Proč jsi nám to ale udělala?“

„Chtěla jsem vás ochránit! Musela jsem zachránit jediného nástupce v království! Jde tu ale i o to, že po vás žádám na oplátku pomoc.“

„Na oplátku? Zničila jsi mi život!“

„Ne, mýlíš se. Zachránila!“

Žena popošla k Valerii blíže a objala ji. Valerie ji chtěla odstrčit, ale…

„Omlouvám se, ale jiná možnost nebyla,“ řekla Aknezis.

Na Valerii toho bylo v tu chvíli příliš. Plakala jako malá holčička, která si právě odřela koleno. Jediné, co však bylo v tuto chvíli ve Valerii raněné, bylo srdce.

„Proč jsi nás dva ale rozdělila?“

„Každý, kdo je na straně Temného Stínu, nesmí být nikdy s nikým, než sám se sebou. Jediná samota člověku zbyde.“ Žena ji pustila. „Sama jsem měla tu možnost zkusit si to. Já jsem ale narozdíl od tebe svoji polovinu ztratila.“

Valerie si utřela slzy.

„Co teď bude?“

„Musíme v první řadě zachránit Ravarase.“

Aknezis vztyčila ruku nad sebe a obě tak přenesla na bezpečné místo, blíže k zámku.

„Jak to ale uděláme? Jak Ravarase zachráníme?“

„Samy to nedokážeme, jsem na to příliš slabá. Musím požádat o pomoc jednoho čaroděje.“

„Co když mu ale do té doby někdo ublíží?“

„Neublíží…!“

Aknezisin sebejistý výraz Valerii uklidnil. Chytila ji pevně za ruku a obě zmizely ve vchodu do jakési jeskyně.

° ° °

„Vstávej, chlapče…“
Ravaras cítil na svém rameni něčí ruku. Otevřel oči a uviděl starého vrásčitého muže. Když muž zjistil, že je živý, ztěžka vstal a odkulhal se posadit nazpět na své místo.
Ravaras se opřel zády o studenou zeď a vpolosedě vstal.

„Kde to jsem?“

„Jsi na hradě královny Nicolett.“

„Ach, to ne!“ Ravaras přiběhl k mřížím a začal nimi lomcovat. „Haló. Je tu někdo?“

„Nemusíš se snažit,“ zachraptěl muž. „stráž sem chodí jen zřídka. Vždy, když si vzpomenou. Dávají sem totiž lidi, aby se na ně zapomnělo.“

„Zapomnělo?“

„Ano.“

„A vy jste kdo?“ otočil se na muže.

„Christopher Rain, bývalý prorok, teď už jen kopka neštěstí,“ řekl a zavrtěl se bolestně na zemi. „Podal bych ti ruku, ale jaksi jsem rád, že držím pohromadě… jestli mi tedy rozumíš,“ zasmál se.
Ravaras k němu přistoupil a poklekl před něj.

„Já jsem Ravaras,“ potřásl mu rukou a usmál se. „Kdy má někdo přijít?“

„No,“ zamyslel se, „jelikož tady už dneska byli, přijdou nejdříve až za dva dny.“ Ravaras se zamračil. „Jestli máš hlad, na… dej si,“ a podal mu kus špinavého chleba, který ležel vedle něj. „Vodu bohužel nemám.“
„Ne, děkuji. Potřebujete ho více než já.“

Ravaras se opět zvedl a popošel k mřížím. Prostrčil ruce mezi nimi a opřel se o ně. Povzdechl si.

„Pokud bys to dokázal,“ začal muž, „byla by tu jedna možnost, dostat se odtud.“

Ravaras se na něj okamžitě otočil. „Já jsem starý, nemám sílu, ale ty ano.“

„Jak?“

„Je to prosté. Stačí vysadit mříže z pantů,“ zasmál se více ironicky.

I když Ravaras vynaložil ohromnou sílu, s mřížemi ani nehnul.

„Hmm,“ zabručel.

„Tak ani tvá síla nestačí…“ posmutněl. „Mám plán! Až sem přijdou stráže, budu dělat, že jsem mrtvý a ty budeš moci utéct.“

„Přece vás tu nenechám,“ zarazil se nad nabídkou.

„No… Je to asi hloupé. Zítra tedy vymyslíme něco jiného, ale pojď teď za mnou. Povyprávím ti pro zkrácení čekání jeden příběh.“ Ravaras se na něj okamžitě otočil. Ucítil tak silný chlad, až se oklepal. Staříkovy oči potemněly.

„Povyprávím ti skutečný příběh o Valerii a Ravarasovi.“


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Světlo ve dne, tma v noci - part 5:

4. Gracewhite přispěvatel
06.01.2013 [15:43]

GracewhiteTak to děkuji Emoticon Emoticon

3. mima33 admin
06.01.2013 [12:59]

mima33Gracewhite na túto poviedku sa rozhodne oplatí čakať Emoticon Už od začiatku ma veľmi zaujala Emoticon

2. Gracewhite přispěvatel
06.01.2013 [12:54]

GracewhiteJsem ráda, že se se ti to líbí a že si to nepřestala číst, když sem další části přidala až po tak dlouhé době. Emoticon Emoticon
Další sem dám, co nejdřív, jen je teď děj víc komplikovanější, tak musím pořádně nad vším popřemýšlet. Emoticon

1. mima33 admin
06.01.2013 [11:02]

mima33Tak už viem, čo mi na babičke nesedelo Emoticon Takže Valeria a Ravaras boli spolu. Nenapadlo ma to Emoticon Ale teraz pridaj rýchlo ďalšiu, chcem počuť ten ríbeh, čo povie ten starec Ravarasovi Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!