Trýznitel - 13. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Deb a Max. Pro všechny, co mi zůstali věrní!

18.06.2013 (18:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1965×

„Říká se o tobě, že to máš ráda tvrdě. Je to pravda?“ zeptal se Max opovážlivě Deb a ta údivem otevřela ústa. Kdo to o mně, sakra, povídá? Je pravda, že si potrpěla na dominantní chování muže při sexu, ale věděli to jen ti, co s ní provozovali sex. Takže to znamená, že některý z nich moc žvanil, to Deb opravdu nepotěšilo. Její čelo se svraštělo a tváře zrudly zlostí.

„Podle tvé reakce soudím, že pověsti nelhaly. Udělám ti to tvrdě. Budeš vrnět blahem jako kotě,“ pověděl Max sebevědomě a snažil se k ní přiblížit, jenže Deborah neměla zájem s ním provozovat sex a už vůbec s ním tvrdě šoustat.

„Nech mě na pokoji. Nebudu s tebou spát,“ řvala Deb a vzteky dupala nohama.

„Ne, budeš se mnou šukat, to je podstatný rozdíl,“ odvětil Max a na tváři se mu objevil sebevědomý úsměv. V té chvíli ho Deb chtěla uškrtit jak hada.

„Jsi tak sexy, když jsi rozčílená. Deb dneska si to užijeme,“ řekl šeptavým hlasem a pomalu se k ní blížil, Deb před ním ustupovala. Chtěla otevřít pokoj a odejít, jenže bylo zamčeno. Ten Valerian, prevít, zamkl nás tady! řekla si v duchu Deb a modlila se v zázrak.

„Můj otec je prostě dobrej,“ prohlásil slavnostně Max a poté se z plna hrdla zasmál. Deb z toho měla husí kůži po celém těle. Napomínala se, říkala si, že tohle není normální, ale stejně ji k Maxovi něco táhlo. Jako kdyby tahal za neviditelné nitky.

„Tvůj otec je všechno, jen ne dobrej,“ odvětila Deb drze a tvářila se strašně naštvaně. Chtěla vypadnout, vyhnout se kontaktu s ním. Bylo to nebezpečné. Pustit se do vztahu s Valerianovým synem, to rovnou mohla skočit do klece se lvy, vyšlo by to úplně nastejno.

„Proč všichni mého otce nenávidíte?“ zeptal se Max naivně.

„Protože, se nechová zrovna přátelsky. Jediný, na koho je Valerian hodný, jsi ty. Povídá se o něm ledasco, ale nechci ti kazit iluze, které o svém otci máš. Je to tvůj táta, musíš ho milovat a vidět na něm jen to nejlepší,“ řekla Deborah a otočila se ke klice a začala s ní lomcovat, bouchat do dveří. Jenže se nic nedělo.

„Valeriane, okamžitě mě pust. Tohle není vtipné!“ řvala zrzavá kráska jak na lesy, ale nebylo jí to k ničemu, nikdo neodpovídal.

„Měla by ses uklidnit a užít si tuhle příležitost, kdy se ti poštěstí, abys mohla strávit noc s chlápkem s jižanským temperamentem,“ chvástal se Max a při tom ukázal své jasně bílé zuby. Deb musela uznat, že má okouzlující úsměv. Byl dokonalý, jenže to pořád byl bažant, který ji v mládí tak neskutečně prudil.

„Něco tady neskutečně páchne, samochvála smrdí, to tě doma neučili? Proč se vůbec ptám. Jasně, že ne. Valerian sám trpí moc velkým sebevědomím, nevím, proč ty bys měl být jinačí,“ postěžovala si Deb a zakroutila očima. Potřebuje se okamžitě dostat ven, nebo bude mít problém s uchlácholením jižanského temperamentu.

„Ach jo, takže tě nepřesvědčím, že já jsem pro tebe ten nejlepší,“ vzdychl Max a rezignovaně si sedl na židličku.

„Promiň, Maxi, víš, jak to je s mými city, jsem prostě pořád zamilovaná do Tylera,“ odvětila Deb a opět začala mlátit do dveří, přidala dokonce i kopání.

„Proč ty vždycky toužíš po tom, co nemůžeš mít?“ zeptal se Max a poškrábal se na hlavě.

„Protože chci muže, který mi vyhovuje a je krásný a sexy,“ a dál kopala do dveří hlava nehlava, nadávala, klela, používala i sprosté výrazy, ale nikdo se neozýval.

„Takže já nejsem krásný a sexy,“ podotkl tiše Max a pak si sundal tričko, které obepínalo jeho svalstvo. „Ještě pořád se ti zdám málo sexy? Kvůli tobě jsem se vypracoval v tuhle svalnatou nádheru, a ty mi řekneš, že nejsem sexy? To jsi přehnala, zrzečko!“ řval na ni Max a Deb nechápala, kde v něm ten vztek vzal.

Měl nádherné tělo, každý sval byl jako ze žuly. Každá ženská o takovém hrudníku jen sní. Proč takový hrudník musí mít zrovna on?

„Tak co, došla ti řeč, Deborah?“ tázal se mě Max a Deb nevěděla, co na to má říct. Jako by jí ochrnul jazyk. Její tělo ji zradilo. On se k ní pomalu přibližoval a ona se nemohla hnout ani o metr, jako by Deb někdo nohy přibetonoval k podlaze. Věděla, že mu jen tak neunikne, jako by ho vábila jeho sexy aura.

Byl u ní tak blízko a blížil se ještě blíže a potom ji objal a políbil ji něžně a přitom s nedočkavostí. Hladil její zrzavě zbarvené vlasy a užíval si tu chvíli, kdy je jím omámená.

„Miluji tě,“ prohlásil a díval se jí do očí a Deb se nezmohla na jediné slovíčko. On ji začal líbat na krku a její kolena se začala podlamovat. Věděla, že z toho už neunikne, cítila se v jeho rukou uvězněná a v jeho moci. Ten pocit se jí líbil. Milovala dominantní muže, muže, kteří vědí, co chtějí. Muže, kteří jsou jako ten Max, který už není tím chlapcem, kterého znala, je to muž, který po ní touží a udělá vše, aby byla spokojená, věděla to, protože byla utěšitel, ten totiž dokázal vidět do každého nitra, i nitra trýznitele.

Začal jí svlékat šaty, ale už to nebylo tak jemné jako předtím. Oblečení z ní přímo rval, jako by se nemohl dočkat toho, až uvidí její jemnou bílou kůži. Líbal ji vášnivě, tvrdě, ona se od něj nechala vést. Věděla, že to dopadne tak, že mu nebude moct odolat. Byl neskutečný. Nahou jen v kalhotkách ji hodil na jeho postel a zalehl ji vahou jeho těla. Jeho jazyk cítila všude po celém těle, pokožka ji pálila od jeho polibků a od touhy po něm.

Po chvíli ucítila na pažích něco studeného, byla to pouta, kterými ji připoutal k pelesti postele. Nechal ji tam a někam odešel. Byla zmatená, zadýchaná, vzrušená, v uších jí hučelo, jak cítila proudění své krve. Po chvíli čekání sebou nesl kyblík na šampaňské a šátek, kterým zavázal Deb oči. Byla zahalena tmou, a to její vzrušení vyburcovalo do ještě větších rozměrů.

Ucítila jeho teplý dech u ucha. „Tak, a teď už patříš jenom mně,“ prohlásil a pak se zvedl a vzal do ruky kostku ledu.

Tak je tu další kapitolka Trýznitele, sice není moc dlouhá, ale já se snažím. Konečně jsem dodělala bakaláře, takže mám trochu času na psaní a jiné aktivity. Třikrát hurá.

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování