OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Život a čest - 25. kapitola



Život a čest - 25. kapitolaRonald se o rozruchu na hradě dozví ještě za čerstva od Gevina. Jeho jindy klidná a rozvážná povaha je zatlačená do pozadí vztekem a pocitem, že jej podvedli. Ne proto, co byla Miranda zač, ale pro to, že ten komu důvěřoval jej zřejmě jen využil, aby se zbavil nepohodlné osoby ve své blízkosti.

25. kapitola

 

Gevin ještě chvíli hleděl na schodiště, kde Miranda zmizela, než se dokázal pohnout. Pak zcela automaticky sešel dolů do sklepa. Minul bez povšimnutí kuchyň, kde už to začalo tou novinkou také šumět.

Nahoru už vystoupal s pořádným džbánkem těžkého vína. Pár služebných se po něm otočilo, ale on si jich nevšímal. Mířil přímo do pracovny za Ronaldem. S úlevou zjistil, že je tam sám a bez dalších okolků rázně postavil džbánek na stůl. Sám si sedl do křesla a natáhl nohy před sebe.

Ronald na něj překvapeně chvíli zíral od účetní knihy.

„Stalo se něco?” zeptal se, když Gevin stále mlčel a zkoumavě na něj z křesla upíral zamračený pohled.

„Jo to bych řek,” zamumlal. „Je asi na čase, abys taky vytáhl hlavu z těch lejster a rozhlédl se, co se děje okolo, protože to vážně stojí za to.”

Ronald se na něj zamračil.

„Myslíš, že mě to baví?! Už v tom trčím přes týden a nemám jako ty prostě čas vnímat ptáčky a kytičky okolo,” odsekl mu podrážděně.

„Nemluvím zrovna o tom co se děje okolo hradu, ale spíše o tom, co se ti děje přímo pod nosem.” To už Ronalda začalo zajímat.

„A tohle asi budeš potřebovat,” kývl Gevin k vínu.

„To je to tak zlý?”

„No, to záleží...” pokrčil rameny Gevin a nedopověděl.

„Tak vymáčkneš se už?”

Gevin se na něj na chvíli zahleděl a přemýšlel, jak mu to co nejkulantněji podat.

„Miranda byla prostitutka.”

K čertu s taktem, na to už se znali dlouho a ať by to řekl jakkoliv, význam by to mělo pořád stejný. Gevin tedy napjatě čekal na jeho reakci. Což chvíli trvalo, protože Ronald strnul uprostřed pohybu. Teprve po chvíli se konečně hnul a sevřel pevně čelist.

Bez jediného slova popadl džbánek a sedl na křeslo vedle Gevina. Víno prudce postavil na stolek mezi nimi až z něj vystříklo víno na zem. Gevin mu nalil do číše a podal mu ji. Ještě s kamenným výrazem upřeným před sebe ji automaticky vzal a hodil do sebe celý obsah.

Neředěné víno ho trochu probralo. Podíval se na svého dlouholetého přítele.

„Asi by mě to nemělo moc překvapovat, co?”

„Já sice něco podobného čekal, ale když jsem to slyšel nahlas, tak mě to stejně vykolejilo,” přiznal Gevin.

Ronald nepřítomně přikývl. Tohle by rozhodně vysvětlovalo hodně věcí. Už jejich svatba byla zvláštní a teprve teď mu to začalo zapadat do sebe. To jak se k ní král choval důvěrně a ten oddaný pohled, který na něj upírala. Jako by stačilo aby rozkázal, že má skočit z okna a ona by už cupitala k tomu nejbližšímu.

Proto byla ta svatba tak narychlo a bez svědků. Chtěli ji co nejdříve dostat co nejdál a on byl pro to prostě ideální. Začalo to v něm stále více vřít.

„Omluvíš mě?” zavrčel a prudce vstal.

„Jistě, jasně, proč ne...” zahuhlal už zbytečně Gevin k zabouchnutým dveřím.

Služebnictvo dostalo nový podmět k drbům, jen co se okolo nich prohnal přímo do Mirandina pokoje. Měl vztekle sevřenou čelist a vztek na něm by nezamaskoval ani pytel přes hlavu. S ní jeho nálada však zřejmě ani nehla. Protože ačkoliv vtrhl do jejího pokoje a prásk za sebou dveřmi, nepohnula se. Stála hledíc z okna a nevěnovala mu pozornost.

Už k ní chtěl vykročit, když se konečně otočila. Na tváři měla klidný výraz, jen oči měla přimhouřené. Věděla moc dobře o co jde.

„Chci vysvětlení,” zavrčel. Nesnášel dělení lidí na ty, co byli cennější než druzí. Bylo mu i jedno, jestli dělala couru, ale co jej vytáčelo bylo, že jej jen využili. Považoval krále v možných mezích za svého přítele a vždycky mu dobře sloužil, a on si z něj udělal jen šachovou figurku. Místo odměny za roky v jeho službách ho oženil se svojí nepohodlnou milenkou, které se evidentně potřeboval rychle zbavit a které její nový manžel zřejmě nebyl zrovna po chuti. Ona o tom věděla celou tu dobu!

„Vysvětlení,” hlesla, „k čemu. Teď už je snad zbytečné se babrat v minulosti.”

„Zřejmě to zbytečné není.,” procedil mezi zuby. Přikročil k ní a pevně jí sevřel paži. „Nesnáším, když mě jen někdo využije a dělá idiota.” Mluvil tiše, ale jeho tón byl snad i horší než kdyby řval.

Miranda dokázala své emoce vždy držet pod kontrolou. Bylo to nutné, ale on měl zvláštní schopnost jí tuhle sebekontrolu ničit.

„Využije?” uchechtla se sarkasticky. Vytrhla mu prudce svoji paži z jeho sevření. „Nebuď tak vztahovačný, myslíš že já tohle chtěla?!”

„Určitě jsi tedy doufala v lepší vyhlídky,” odsekl jí. Jeho hněv chladl ale ukřivděnost zůstávala.

Podívala se na něj a vlna hněvu, který v sobě potlačovala, začala stoupat na povrch.

„Deset let,” zavrčela, „jsem se snažila něčeho dosáhnout, dostat se tam, kde jsem byla a teď je to všechno pryč. Věř mi, že jestli bych měla na výběr, tak tu teď nestojíme!”

Ronald na ni zůstal němě zírat. Byla vzteklá a to opravdu. Za tu dobu co ji znal nikdy moc emocí neprojevila, ale nyní s ní téměř cloumaly. Tváře měla rudé a ruce se jí chvěly, jako by chtěla s něčím mrsknout o zeď.

Ronald se otočil a došel až k posteli na kterou si sedl. Zahleděl se zamyšleně nejprve do země a až po chvíli ticha vzhlédl k ní.

„Tohle manželství asi nebude zrovna jednoduché.” Oba v něm uvízli. On evidentně aby vyžehlil průšvih na králově dvoře a ona také neměla na výběr. Jí se zbavili a jeho pro to využili. Ona nebyla ten, na koho mělo cenu řvát.

„Ne pokud se pořád budete patlat v minulosti.” Stále se mračila.

„To zřejmě ne,” přikývl. „Ale ty by ses taky mohla začít snažit. Pokoušel jsem se ti dát zatím čas, si na to tady zvyknout, ale začínám pochybovat, zda to něco na tom změní.”

„To myslíš jak?” zeptala se zaraženě. Konečně se jí začalo také dařit dostat svůj hněv pod kontrolu.

Vstal a podíval se na ni.

„Minulost můžeme nechat na pokoji, ale ty jsi teď moje manželka a paní tohoto hradu, tak by ses tak mohla začít taky chovat.” S těmito slovy ji nechal stát v pokoji. Vrátil se zpět do pracovny za Gevinem, zatím co ona s obavou zvažovala, jak vážně svá slova myslel.

 

>>




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Život a čest - 25. kapitola:

12. Lenka
18.06.2010 [21:06]

Ale Texie, to že si dokážeme tak trochu představit co bude dál je určitě tím, že Miranda je naprosto skvělá a dokážeme se do ní vcítit a možná sníme o tom, být jako ona. Ale hlavně tvoje podání je naprosto excelentní a na každou kapitolu čekáme jako žíznící na déšť. Emoticon Emoticon Emoticon

11. Texie
18.06.2010 [19:23]

paja: hééééj, ty podloto podlá, ty mi vyzrazuješ děj dopředu. Hmmm, ale asi bych měla zase přidat další díl. Jak je tam větší časová pausa, tak nad tím příběhem nějak moc přemýšlíte Emoticon.

10. paja
18.06.2010 [17:16]

já nechci aby byl konec jen R by se to mohl dovědět a zbytek ne nebo třeba se to nemusej dovědět ale mohla by tam třeba nějakýho místního svalouše, kterej jí bude chtít (jelikož "byla" coura) nakopat prdel. Jen aby nevyšla ze cviku Emoticon Emoticon

9. moui
18.06.2010 [12:30]

je to dokonalí Emoticon Emoticon Emoticon

8. Texie admin
17.06.2010 [21:38]

TexieAle no tak, to by povídka měla už jen tak tři kapitolky a přišli byste o docela srandu. Ale když už tak podloubáváte o konec, tak vás alespoň na tu výplň před ním trošku navnadím - Miranda bude mít kamaráda a také si prubne svůj první ples v životě - a ten bude vážně stát za to Emoticon.

7. zaza
17.06.2010 [19:40]

já souhlasím s paja Emoticon už to protahuješ a je načase aby to nějak zjistily Emoticon ale jinak se mi tak kapitolka moc líbila Emoticon

6. paja
17.06.2010 [18:31]

Jinak jako vždy moc krásný díl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. paja
17.06.2010 [18:31]

Já bych si tak přála aby tam Miranda aspoň někoho profackovala a využila svůj výcvik a aby to Ronald zjistil a ještě aby tu byla další kapitolka co nejdřív Emoticon Emoticon Emoticon

4. safira
17.06.2010 [10:12]

škoda ,že neovládám magii okamžitě bych Ti poslala dárek za krásnou povídku a ještě dodala spousty energie,sil a inspirace ,aby nám tady přibývaly zčerstva nové kapitolky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lenka
17.06.2010 [8:25]

Zase se musím opakovat, je to prostě nádhera. Na každou kapitolu čekám jak na dávku. Jsem prostě na tvých povídkách závislá.Emoticon
Ronald mě docela mile překvapil, že to celkem skousnul, ale fakt se těším na jeho reakci, až zjistí pravdu.Emoticon
Emoticon
EmoticonEmoticonEmoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!