Pochmournost Boží,
co by Ďábel dal.
Tu matka se klaní,
ale my nejdeme k vám.
(obr. Caspar David Friedrich: Poutník nad mořem mlh, 1818)
17.05.2012 (13:00) • Eris • Básničky • komentováno 11× • zobrazeno 1622×
Tam svršku trocha stín,
co zdál se býti zpěv.
Tam zvláštní objev vrhá vír,
kde myšlenka žití přes noc se vine.
Tu klubko nití, hluboký hlas,
kde vůně růží zpívá zas.
Co mračna slunci se skloní,
a vody vír se rozžhne, jako
malá lucerna potulného světa.
Kde jinde světlo vrhá stín,
tu tma jímá strach.
Však souška stará staletí,
uvrhne do pořádku vše zas.
Toť k tomu, co v hlavě se mi honí,
když podstatná část světa slzy roní.
Když myšlenka postrádá hluboký hlas,
když voda jemná ztratí zář,
mé myšlenky se skloní - zpěv utichá…
A mě jímá ďas.
Tu mrtvý k mrtvému se skloní,
zemí míhá se jemný třas.
Tvář ovlaží mi větřík,
byl to On, kdo zval vše dál.
Pochmournost Boží,
co by Ďábel dal.
Tu matka se klaní,
ale my nejdeme k vám.
Tam co voda stéká vzhůru,
kde slunce zapadá výš.
Tam zem je kulatá
a Nebe svou dutostí shoří.
Oslnivá zář co tvoří temné stíny,
jako ze sna se zjevila.
To modrý plamen teče,
a voda černě hoří.
Zem, je ztracená…
Autor: Eris (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Ztracená zem:
Nádhera... Více k tomu nejsem schopná říct. Jediné slovo, které to vystihuje. Segra, to je prostě... Nádhera... Jo je to to správné slovo. 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!