OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Dvě strany téže mince - 27. kapitola - Katherine



Dvě strany téže mince - 27. kapitola - Katherine

Povídka se umístila na druhém místě v anketě o Nej povídku měsíce. Gratulujeme!


Název kapitoly mluví sám za sebe, a tak bych se výjimečně v perexu věnovala něčemu jinému. =)
Chtěla jsem Vám všem ohromně poděkovat za nádherné umístění v Povídce měsíce; vehnali jste mi slzy do očí a udělali jste mi tak obrovskou radost, že se z toho budu radovat ještě rok. =)
Jste ti nejlepší čtenáři, které si autor jako já může přát. A proto Vám tuto kapitolu věnuji s další záplavou díků. Děkuju! =*

(***)

 


27. kapitola – Katherine

Paprsky listopadového slunce se mi vpíjely do kůže; stejně jako jeho prsty, jeho rty a on sám.

Dnes poprvé jsem mu to dovolila.

Kapky mojí krve se spojovaly v drobné potůčky z ran po celém těle. Nebolelo mě to; naopak... chtěla jsem mu dát víc.

Možná proto, že jsem tušila prohru. Bála se, že v jeho náruči už nikdy víc neusnu. Když mě nakonec objal a vnutil mi pár kapek svojí životodárné tekutiny, opět jsem nechala všechno v jeho režii.

„Katie,“ šeptal tiše moje jméno. Zavřela jsem oči. Takhle bych chtěla zůstat navždycky. Jen já a on. Bez všech starostí vnějšího světa. Bylo by tak snadné nechat všechno rozplynout, zapomenout a zůstat s ním.

Pořád se mě zmocňoval příjemný třes, kterého jsem se ani nechtěla zbavovat. „Jsi idiot,“ zamumlala jsem v odpověď.

Tlumeně se zasmál a zabořil tvář do mých vlasů. „Je to pryč,“ sliboval.

„Ona chce vyhrát,“ zamumlala jsem, „ještě není konec.“

„Je skoro poledne, měli bychom vstát,“ usmál se.

„Vstávej si sám,“ zabručela jsem a přetáhla si peřinu až ke krku. „Právě si ze mě vysál pár litrů krve. Ani se odtud nehnu.“

Vzal moji ruku a políbil mě do dlaně. „Slečna Protivná má zase svůj den.“

„Pan Musímnavšechnoreagovat taky,“ opáčila jsem, ale vstala a začala se oblékat. Pan Dokonalý se na mě zašklebil a dveře od koupelny se za ním zabouchly dřív, než mu stačil polštář přiletět na hlavu. Se žuchnutím spadl na podlahu a já do něj naštvaně kopla.

„Nevztekej se,“ ozvalo se se smíchem.

„Ty mě nemáš co poučovat,“ odsekla jsem.

Jeho slova ale přerušil zvonek a já seběhla do přízemí. Otevřela jsem a tam stál muž v kšiltovce s krabicí od pizzy v ruce. „Slečna Gilbertová?“

Nechápavě jsem svraštila obočí. „Já si nic neobjednala.“

Chlápek se zamračil. „Mám tu objednávku na vaše jméno.“

„Damone?“ zavolala jsem do domu a pan Dokonalý se skoro v zápětí objevil za mými zády. „Tys objednával pizzu?“

„Ne,“ zamračil se. „Kdybych to asi tak stihnul?“ nemohl si odpustit.

„Já vím. Myslíš, že Jeremy -“ nestihla jsem dopovědět, protože mě v tu chvíli ten muž popadl za ruku a strhl si mě k sobě, okolo našich hlav prosvištěla šipka, zabodla se Damonovi nad klíční kost a on se skácel k zemi. Sporýš. Kat. Chtěla jsem vykřiknout, ale dostala jsem ránu do hlavy a v tu chvíli nevěděla o světě.

Probrala jsem se v tmavé místnosti, chvíli trvalo, než si moje oči zvykly. A potom jsem pohledem zavadila o židli, na které byl přivázaný Damon. Popálený. Provazy se mu stahovaly kolem zápěstí, hrudníku a kotníků, s každým dalším pohybem mu propalovaly kus těla. Hlouběji a hlouběji.

„Damone,“ šeptla jsem. Zvedl hlavu a smutně se usmál.

Někdo uzly přitáhl a on sebou bolestivě škubl. Nevydal ani hlásku.

V tu chvíli mě někdo popadl, zvedl ze země a hrubě do mě strčil. Svíral mě a nehodlal pustit.

Katherine.

„Nejsi vůbec překvapená,“ řekla mile.

„Čekala jsem, že to uděláš,“ šeptla jsem, „ty nerada prohráváš.“

„Určitě bys nechtěla, abych mu ublížila, nemám pravdu?“ vrčela mi do obličeje, její oči pomstychtivě rentgenovaly ty moje.

„On se o sebe postará,“ hekla jsem a snažila se vykroutit z jejího sevření.

„On možná ano,“ odpověděla s úsměvem, „ale ty to nedokážeš.“ Smýkla se mnou o zeď a pak mi zuby, ostrými jako břitva, přejela přes šíji až k rameni. Vykřikla jsem a z obrovské rány se vyvalila spousta krve. Zamotala se mi hlava.

Pustila mě a já se sesunula na zem, rty se mi najednou lepily k sobě a já si zoufale snažila tisknout dlaně k ráně a zastavit krvácení.

Nedařilo se mi to. A já pomalu zjistila, že možná… že tohle je možná vážně konec.

Katherine přešla ke svázanému Damonovi a její poskok utáhnul provazy napuštěné sporýšem, až se mu zadřely do živého masa. Trhla jsem sebou a znovu vykřikla.

„Vidíš, co dokážu, když chci?“ šeptala mu svůdně do ucha.

„Zab… zabiju tě,“ vrčel a i přes zjevnou bolest se snažil vykroutit z pevného sevření lan.

„Nebude v bezpečí, nikdy… dokud nesplníš moje podmínky,“ krutě se usmála a najednou se zase objevila přede mnou. Popadla mě za paže a skoro požitkářsky vnořila rty do stékající krve.

Kolena mi vypověděla službu, třásla jsem se a oči se mi zavíraly. Sebrala jsem všechnu sílu, co mi zbývala, a znovu je otevřela. Snažila jsem se ji zakrvácenou dlaní odstrčit, ale byla jsem slabá.

Když mě propustila a já klesla do prachu na zem, mělce jsem dýchala, snažíc se o trochu vzduchu, zaslechla jsem její slova. „Opustíš ji. Necháš ji odejít. A já ji nechám žít. Dáš mi to, co chci.“

„Ne, Damone!“ křičela jsem, ale z mých rtů vycházel jen tichý šelest. Silně jsem pochybovala, že mě slyšel.

„Udělám, co chceš,“ odsekl.

„Výborně,“ prohlásila spokojeně a pak mě někdo popadl za vlasy a zvrátil mi hlavu dozadu. Viděla jsem rozmazaně, ale… asi to byla ona.

Najednou mi přitiskla svoji dlaň k ústům a nutila mě pít svoji krev.

A potom? Stejně se kolem mě rozprostřela černočerná temnota a já ji uvítala s horlivou radostí.

„Už se probírá,“ ozval se sestřin hlas. A já pootevřela oči na škvírku. Byla tma, díky Bohu za to.

„Kde… kde je ten mizera?“ zašeptala jsem.

„Jsem tady, Katie,“ ozval se mi Damonův hlas u ucha a já se spokojeně usmála. Je v pořádku.

Elena mi pomohla se posadit. „Nechám vás o samotě,“ pousmála se povzbudivě.

Když se za ní zavřely dveře, pan Dokonalý vzal moji hlavu do dlaní a věnoval mi smutný úsměv. „Odcházím, Kate.“

„Ne, ne, ne!“ vykřikla jsem. „To teda ani náhodou!“

„Nemáme na výběr.“

„Máme. Nemůžeme se nechat porazit… vždyť ona…“ Ale potom jsem si vzpomněla na něj a provazy. Na tu bezmoc, která mě zachvátila. A pochopila, že má pravdu.

„Málem jsem tě tam ztratil,“ zašeptal, „nemůžu ji nechat, aby ti ublížila.“

Zvedl se.

„Damone, ne, prosím,“ vzlykla jsem.

Lehce mi přejel prsty po čelisti. „Sbohem, slečno Skvělá.“

„Ale-“ chtěla jsem namítnout.

Zmizel.

A já v ten okamžik poznala, jak moc jsme Katherine podcenili. Jak moc mi ublížila. A ublížila i jemu.

Myslela jsem si, že to dokážu. A myslela jsem špatně.

Odhodila jsem přikrývku a vyběhla z pokoje. Ale zastavily mě Stefanovy ruce. Popadly mě za pas a nedovolily mi jít dál.

„Pusť, pusť, pusť,“ vzlykala jsem jako šílená.

„Nemůžu, slíbil jsem mu to,“ řekl tiše a já mu zabořila tvář do hrudi a usedavě se rozbrečela.

Jsem ještě pořád malá holka, která potřebuje, aby ji někdo chápal. Proč ten jediný, který to dokázal, musel odejít? Proč? Proč? Sakra, proč!

***

Slzy už netekly. Nemohly. Nešlo to.

Telefon nezvonil. A o ten svůj nezvedal.

Ozvalo se lehké zaklepání a dovnitř vešel můj otec. „Volala mi tvoje matka,“ sdělil mi.

„Já vím,“ zamumlala jsem, „nečekala jsem, že přijedeš tak rychle.“

„Dělal jsem, co jsem mohl,“ pousmál se. „Potřebujeme tě uchránit.“

„Jsou to tři dny,“ informovala jsem ho bezbarvým hlasem.

„Kate, víš, že se můžeš rozhodnout. Já ani Isobel ti do toho nemůžeme mluvit.“

„Máte pravdu,“ zakroutila jsem hlavou, „není tu pro mě bezpečno.“

„Nevěříme jí,“ odpověděl.

„Ani já ne. Musím doufat, že je Damon v pořádku,“ snažila jsem se pousmát. Vyšlo to naprázdno. Nemusela jsem se vidět, abych věděla, jak vypadám. Bledá, bezvýrazná tvář. Zničená maska. Zničená duše.

Nikdo nečekal, že ona tohle dokáže. Že se jí to povede.

A já věděla, co musím udělat. Isobel byla moje jediná spojka. A tak jsem ji využila. Kdo ví, jestli mi to pomůže. Kdo ví, jestli mi pak pomůže i ona. Ale musela jsem za ní. Musela jsem najít způsob, jak se vyrovnat Katherine. A… získat zpátky bezpečí, abych mohla být s ním.

Pan Dokonalý zmizel. Nikdo ho od té doby neviděl. Věděla jsem, že ho najdu. Jednou ano. A donutím ho pochopit, že my dva spolu máme větší šanci.

„Je čas,“ řekl tiše John.

Kývla jsem a popadla svoje jediné zavazadlo, sešla jsem schody, objala Jennu, svoje sourozence a Stefana. Tohle byl konec. A oni to taky věděli.

Vyšla jsem do temného podzimního večera.

Nebyla jsem připravená odsud odejít. Opustit rodinu a Mystic Falls. Opustit Damona.

Isobel prohrála. Tu se nám podařilo porazit. Ale na Katherine to nestačilo. To ona byla vítězem.

Hodila jsem si tašku do kufru Johnova auta a chtěla ho zabouchnout, když mi v tom zabránila bledá ruka, srdce mi poskočilo.

„Musel jsem tě vidět,“ zašeptal, když jsem se mu odvážila podívat do očí.

„Víš, co tím riskujeme,“ hlesla jsem. A i přes všechno odhodlání a sebezapření, strach o něj, jsem se mu vrhla kolem krku. „Nechci od tebe pryč,“ vzlykla jsem.

Hladil mě po vlasech a nemluvil. Jen mě tiskl k sobě a určitě neměl v plánu mě pouštět… prosím, ať to nedělá.

Nechala jsem stékat slzy po tvářích, vpíjely se mu do svetru a potom jsem se od něj odtáhla. Výraz v jeho obličeji mě vyděsil. Jeho ztrhaný a vyčerpaný pohled. Nevídali jsme se jen pár dní… a naše prohra se už teď podepsala na všem, co našla.

„Miluju tě, Katie,“ řekl tiše. A pak spojil naše rty. Nemohla jsem se ho nabažit, ta chuť byla stále stejná, nezměnila se a já se jí nechtěla ani za nic vzdát. On z nás dvou byl ten zodpovědnější. Ukončil to.

„Taky tě miluju, Damone,“ odpověděla jsem a on mi lehce páčil prsty, které se křečovitě držely jeho oblečení.

Byl pryč. Z vteřiny na vteřinu. Tak, jak může upír mizet.

„Kate, měli bychom jet,“ ozval se za mnou otcův hlas.

Nepřítomně jsem kývla, zavřela kufr a zalezla si na sedadlo spolujezdce. Jen co John nastartoval, já se rozbrečela. Tiskla jsem si dlaně na oči, ve snaze zabránit těm zpropadeným slzám… nepomohlo to. Nepomáhalo vůbec nic.

A já byla ráda, že to můj otec nijak nekomentoval.

 

Osamělá slza stekla po jeho tváři, když sledoval mizející světla auta. „Dobře,“ procedil skrz semknuté rty, „co dál ode mě chceš?“

Katherine přistoupila o krok blíž a zářivě se usmála. „Asi tě nepřemluvím, abys mi pomáhal.“

„To tušíš správně,“ odsekl a chytnul ji pod krkem. „Mám tisíc chutí ti probodnout srdce kůlem.“

Katherine mu stiskla ruku v zápěstí a stisk povolil. „Odejdi, pryč od svého bratra a Eleny. Jestli se k nim přiblížíš, zabiju ji. A tentokrát nezaváhám,“ zasyčela.

Damon svěsil ramena. „Vrátím se pro tebe, ty mrcho,“ zavrčel a obrátil se od ní pryč. „Jednou prohraješ.“

„Uvidíme,“ řekla posměšně a spokojeně sledovala jeho mizející záda. Dva byli ze hry. Ti dva nebezpečnější. Zlomení, daleko od sebe. Teď už jí nikdo nezabrání, aby dostala to, co chce. Nikdo.


 

Všem Vám hrozně děkuji za komentáře - a za hlasy v soutěži. Mám z toho pořád velkou radost a jsem stejně dojatá, přitrouble se usmívám a tančila jsem dokonce oslavný taneček. =D

Mám Vás všechny hrozně moc ráda, dáváte mojí práci smysl! =*



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvě strany téže mince - 27. kapitola - Katherine:

11. MaiQa přispěvatel
05.10.2011 [20:11]

MaiQaTys mě normálně rozbrečela. Ježiši. Jo a plus k tomu i zkazila den. Emoticon Emoticon
No dobře, nebudu melodramatická. Ale Damon mě teda opravdu nas...štval. Mám takový dojem, že vlezu do příběhu a jednu mu vrazím a pak druhou a třetí Katherine.
Já se jdu uklidnit. Musím najít nějaký dýchací pytlíček. Emoticon Emoticon Emoticon

10.
Smazat | Upravit | 03.10.2011 [23:52]

Nechce se mi věřit, že by se Damon tak rychle a jednoduše vzdal... Emoticon Emoticon Emoticon

9. Veubella
03.10.2011 [20:41]

kapitolka se mi hrozně líbila, dokonce mě i rozbrečela - což se tak často nestává. Emoticon Emoticon
Už se nemůžu dočkat další, píšeš naprosto dokonale a já jsem na téhle povídce dokonale závislá Emoticon
Smekám.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. ClaireStew
03.10.2011 [17:51]

DOKONALÁ kapitola. No prostě BOŽÍ! Nepíšu takový romány jako tady ostatní, ale Tvoje povídky.. Miluju je!!! A Katie a Damon? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A přemejšlim o tom, že tu Katarínu vykuchám, vysaju a usmažím!!! Je to mrcha!! Emoticon Emoticon A doufám, že to někdo udělá, páč jinak za sebe neručím. Ale tohle jsem nečekala, s tou pizzou.. myslela jsem si, že prostě přiběhne Elena, zaplatí a zase zmizí. Ale toto? Emoticon

7. mea
03.10.2011 [17:02]

bože vieš aká mi navrela hrča v krku a tisli sa mi slzy napísala si to bohovsky Emoticonrýchlo prosím pridaj pokračko Emoticon

6. Naty
02.10.2011 [21:22]

NatyOu, Fluff, takže, můj obličej v této chvíli? - > Emoticon Emoticon Emoticon ale se stokrát vypouklejšíma očima a hubou otevřenou tak, že by se tam vešel tank... Opravdu.. Tato kapitolka je fakt zlomová, ale taky... kouzelná. Kath je prostě mrcha jak hrom a... zkrátka Katherine, vypočítavá, sebevědomá mrcha, která si myslí, že se kolem ní točí svět. Úplně živě si představuju její zlobivé a pomstychtivé ohníčky v jejích očích, tu chuť po pomstě, ten pocit, že už je blíž a blíž cíli, jenom ty dva od sebe oddělit. Emoticon Taky to pěkně vymyslela s dodávkou pizzy, normální věc, ale pak přilétla šipka a konec... Pro Katie bylo určitě těžké vidět, že Damon trpí. Že trpí za její vinu, za její nezodpovědnosti, že trpí vlastně pro ni... Čekala jsem, že Katherine s něčím takovým přijde. Že je rozdělí... Čekala jsem to a to mě nepřekvapilo. Spíš mě překvapilo, že Damon se vším souhlasil. Vždyť to on vždycky prohlašoval, že spolu jsou silnější... Ach jo... Ale chápu, dělal to pro Katie. Damon ví, co je Katherine za mrchu a ví, že není radno si s ní zahrávat. Je prostě bláznivě zamilovaný a pro Katie je ochoten udělat cokoliv, i to, aby se oddělili... Emoticon Je to romantické, ale smutné... Zkrátka se obětují pro dobro všech... Katie to teď musí mít hodně těžké, protože všechno je to vlastně kvůli ní...
Cítila jsem tu její beznaděj, když plakala Stefanovi na rameni. To, jak podcenili Katherine, jak všechno zkazili, jak... jsou prostě sami... Emoticon
Katie odjela, pochopila, že se první musí vypořádat s Katherine, že teď není v městě bezpečno... Snad jí Isobel pomůže. Loučení s Damonem bylo... srdceryvné. Jako dva zaláskovaní se loučí v kaluži slz, oba smutní z odchodu druhého. Ach jo, hoďte mi někdo klacík, já zabiju Katherine a můžeme to ulehčit a ti dva budou spolu! Emoticon Ach jo, soucítím s Katie, že je z toho taková smutná, už chci happy end! Emoticon
Konečný rozhovor Damona s Katherine byl... No, čistě v jejich režii. Kath teď může Damona do nekonečna vydírat, protože mu záleží na Katie, které ona může kdykoliv zlomit vaz! Ale já mu věřím, že se jí pomstí. Že se jí Katie pomstí a ona bude hnít na dvě nějaké kobky! Emoticon
Jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne, jak to zvládnou Elena se Stefanem, když u sebe nemají Damona s Katie... Uvidíme. Strašně mě napínáš, Fluff, a já už se začínám těšit na rozuzlení této zajímavé povídky. Emoticon
Píšeš dokonale, je vidět, že nad tím trávíš hodně času, a děláš to pro nás, pro tvé čtenáře, kteří jsou ti hluboce oddaní. Naprosto jsi mě srazila ze židle, tato kapitolka byla opravdu zlomová a já jsem ještě teď plná pocitů... Moc se těším na další kapitolku, snad bude brzo... Moc ti fandím, Fluff, zlatíčko... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Mimi přispěvatel
02.10.2011 [20:35]

Mimiˇužasná kapitola. Neviem sa dočkať ďaľšej Emoticon Emoticon

4. Akule
02.10.2011 [20:25]

Nádherná kapitola,vážně nemám slov...prostě jsi úžasná,jen tak dál.Ps:gratuluji k tvému umístění Emoticon Emoticon Emoticon

3. Killy přispěvatel
02.10.2011 [20:10]

Killyo môj bože.. Mám stiahnuté všetky vnútornosti. Každú chvíľu umriem no z mojich posledných ssíl ti tu píšem komentár. O môj bože. Vidíš, kam si ma to dostala? Až do hrobu! S´trašne plytko dýcham. Och, oni sú od seba. Rozdelení. Prvý krát za túto poviedku. A... Sú nešťastní. Katherine vyhrala. Pre Boha. Mám z toho depku!! Tá hnusná malá zmia! Mrcha jedna! Diabol kreténsky! AAAA!!!!
..Hups, pardon.. Emoticon Ok, k poviedke a celkovo ku kapitolke. Dostala si ma!!! Do riti! Krása, krása krása!!!!!! Smekám! Bolo to tak romantické! A ja som ani nevedela, že som taký romantik! Fluffy! Si úžasná! Tak ak po tejto kapitole nebudeš mať prvé miesto v nej povídke bla, bla bla tak ma porazí! Si úžastná!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Idem si to čítať ešte raz a kašlem na biológiu! Je mi fuk, že z nej máme písomku! Radšej si ráno privstanem! A ak budem mať zlú známku, bude to tvoja vina.. Tak trošku aj moja, ale no koment. P.S. Všimla si si, že tento komentár nemá ani hlavu ani pätu? Som ešte veľmi rozrušená, tak pardon... Smekáám!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.10.2011 [20:05]

malepraseAch jo, to jako vážně? Chudák Damon. Chudák Katie. Chudák já! Tohle se nedělá, Fluffíku! Emoticon Koukáš, jak jsme z toho zdrceni? Takže jestli bude další díl zase až o víkendu, tak myslím, že přijdeš o pár čtenářů. Já třeba půjdu hledat Damona a natluču mu do hlavy, že holky se neopouští na popud dalších holek... Ehm, já vím, že je v tom nevinně, ale možná, když ho pořádně praštím, vzpomene si, že on je ten, který to nikdy nevzdává. No ne?

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!