Damon se nečekaně zjevil přede dveřmi. Uvěří mu Katie a pozve ho dál? =)
28.10.2011 (18:00) • Fluffy • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 14× • zobrazeno 3060×
30. kapitola - Spolu
Zírala jsem do jeho stříbřitě modrých očí a srdce mi vypovědělo službu. Připadalo mi to jako věčnost, co jsem ho viděla naposledy. Roky, desetiletí… ne těch pár týdnů. A on se vůbec nezměnil. Pousmál se. A já si přála ho popadnout za tričko a nepustit ho. Jenže jsem taky chápala, že je tu někde blízko Katherine – já ji viděla, na rozdíl od něj.
A tak nejlepší řešení bylo to, co jsem udělala. Zabouchla jsem mu před nosem. Slyšela jsem, jak šokovaně vydechl. „Katie,“ zaklepal lehce na dveře.
„Běž pryč,“ vyhrkla jsem. „Uvidí tě tady a bude pozdě.“
„Já ty dveře vyrazím,“ zaslechla jsem pobavení v jeho hlase.
„To bych tě musela pozvat dovnitř, nepovedlo by se ti to,“ zamumlala jsem.
„Tak to udělej,“ vybídl mě. Zmáčkla jsem kliku a znovu se setkala s jeho pohledem. Sedla jsem si k prahu na své bezpečné půlce. Neřekla jsem ani slovo. Nepozvu ho dovnitř. Za žádnou cenu. Nesmím. Jinak mu Katherine ublíží. A ublíží Eleně a Stefanovi.
Sedl si naproti mně, mlčel. Když jsem zvedla hlavu, nepatrně jsem se usmála. „Riskujeme.“
„Už ne,“ zašeptal, „Katherine nás chtěla rozdělit. A proč? Protože jsme spolu silnější.“
„Silnější?“ opáčila jsem. „Pane Dokonalý, přestaň si ze mě dělat legraci. Zkřiví ti vlásek a já jsem schopná udělat cokoliv, co po mně chce.“
„Slyšel jsem ji,“ řekl. „A nikdy bych na tvoje dveře nezaklepal, kdyby ti to mělo ublížit, Katie.“
„Já prostě nevím,“ zamumlala jsem a zamračila se. Věřit mu by bylo tak snadné. To nejjednodušší. Ale… bylo by to správné?
„Věděla jsi to dávno předtím, než se Katherine objevila,“ zašeptal a zvedl se. „Řekla si, že ji dokážeme porazit, protože víš, co od ní čekat. Měla jsi pravdu. A ona by byla bezbranná, kdybys pokračovala, slečno Tvrdohlavá.“
„Já?“ vyjekla jsem popuzeně a taky vstala. „Pokud vím, tak nás dostala oba a netrvalo jí to zas tak moc dlouho.“
Pokrčil rameny. „Sama víš všechno nejlíp, Katie. A my tě měli poslouchat. Byli jsme hloupí, já byl… Řekla jsi nám pravdu, i když sis byla jistá, co se stane. Čekala jsi, že tě za to budu nenávidět a přesto jsi to udělala. Proč?“
Hrdlo se mi stáhlo. „Myslela jsem, že si to zasloužím. Lhala jsem ti.“
„Lež je tak relativní, lásko,“ bezvýrazně se usmál, „pravda se přeceňuje. A ty budeš muset uvěřit. Pochop, že rozdělit nás je jen další tah na šachovnici.“
A potom zmizel. Vypařil se a moje srdce vyděšeně vynechalo úder.
Další tah na šachovnici? O čem to mluvil?
Ví snad něco, co já nevím? Nebo… jen jednoduše… bych byla mnohem silnější s ním proti Kat? A… chtělo se mi ho nechat znovu odejít?
Risk. Byl to vážně velký risk.
Praštila jsem rukou do zdi a pak s ní chvíli máchala ve vzduchu, protože to bolelo. Sakra, sakra, sakra. Už jsem toho měla dost. Schovávat se jako malá ustrašená holka, když měl Damon možná pravdu? Vážně jsme mohli být spolu silnější než ona? Vážně mohli? To nevím.
Ale nazula jsem si kecky a vyběhla za ním. Vrazila jsem do skleněných dveří od domu a uviděla jeho záda na konci ulice. Lilo jako z konve. Bylo mi to fuk. Rozeběhla jsem se a udýchaně ho chytla za rameno.
„Pojď dál,“ vyhrkla jsem.
Otočil se ke mně, popadl moji hlavu do dlaní a políbil mě. Beze slov. Rozuměli jsme si. Hlavně ať už mě nikdy nepouští. Usmála jsem se, zapletla mu prsty do vlasů a polibek opětovala.
***
Věnovala poslední pohled muži ve dveřích. Právě se loučil s její přesnou kopií, obyčejnou lidskou dívkou. Znechuceně ohrnula rty. To měla být ona, koho měl líbat.
Opouštěla město. Ne, že by se jí chtělo. Ve hře, kterou tu rozehrála, zatím zdatně vedla, ale… byli tady. Všímali si a ona se lekla, že by mohla zaplatit za dávnou chybu. A trest by přišel, toho si byla vědoma. A nehodlala riskovat. Musela najít jiné řešení.
Trochu komplikací. Jen trochu jiných komplikací. Damon se vrátí ke Kate. Věděla to. A to znamenalo další problém. Jenže stačilo jen správně rozhodnout…
***
„Přestaň na mě křičet,“ osopila jsem se do telefonu a zamračila se. „Jo, slyšel si dobře, vracím se do Mystic Falls.“
Damonovy ruce se mi objevily kolem pasu a on mě políbil na rameno. Zvedla jsem k němu oči a usmála se.
„Johne, ne, ty poslouchej mě. Děkuju, že jsi mi pomohl. Ale potřebuju to skončit, jednou pro vždy. Co? Isobel to řeknu klidně sama. Nemohla bych od tebe chtít, aby ses obětoval, mohla by ti ublížit,“ zašklebila jsem se.
Můj otec na mě něco vyštěkl do sluchátka a pak rozezleně zavěsil. Sice jsem pochybovala, že mu na mně tak záleží, ale spíš žil sám ve strachu. Isobel mě z nějakého šíleného důvodu potřebovala živou a on s ní zřejmě spolupracoval. I přesto, že upíry nenáviděl.
„Hádám, že to nešlo moc dobře,“ zamumlal mi do kůže pan Úžasný a věnoval se svými rty mému krku.
„To se ještě uvidí. Budu volat Isobel,“ povzdechla jsem si. Sevřel mě pevněji a já vytočila matčino číslo. Byl to mnohem rychlejší hovor než s Johnem. A překvapivě jí ani nevadilo, že jsem se chtěla vrátit domů.
Na konci telefonátu jsem se dozvěděla proč. Katherine zmizela a nikdo nevěděl, kde je. Co se mohlo stát?
„Zvláštní,“ zahuhlal pan Dokonalý.
„No právě,“ zamračila jsem se.
Tohle se mi nelíbilo. Vůbec ne.
***
Ale na všechno jsem zapomněla, když jsem si padla o pár hodin později s Elenou kolem krku. „Jsi zpátky, jsi zpátky,“ opakovala pořád dokola a já se smála.
Teprve teď jsem pochopila, jaké to je vracet se domů. Být tam, kde vás má někdo rád. A za nic bych neměnila.
Dřív mi tenhle pocit chyběl. Dřív jsem byla sama za sebe. Nestarala jsem se o nikoho, protože se nikdo nestaral o mě. Ale teď? Změnila jsem se. A doufala jsem, že k lepšímu.
…
„Utekla jsi jako malá holka,“ odfrkla si pobaveně a napila se vína.
Dívka s divoce vlnitými vlasy ji zpražila pohledem. „Utekla? Stáhla jsem se, to je rozdíl,“ zavrčela dopáleně.
„Osudová chyba,“ skryla úsměv tmavovlasá žena.
„Isobel,“ oslovila ji, „co jsem mohla dělat jiného? Když se tam objevili… viděli by mě.“
„Máš z něj strach,“ konstatovala suše Isobel.
Katherine bojovně vystrčila bradu. „Ty nevíš, co je zač. Nikdy jsi ho nepotkala.“
„Víš, že se Damon a moje dcera vrátí k sobě. Všechno, co jsi udělala, bylo zbytečné,“ prohodila.
„Někdy děláme chyby. I u mě už bylo na čase,“ usmála se. „Chce to jen nový plán. Počkat až ti slídiči přestanou sledovat Mystic Falls.“
…
„Pořád mi to vrtá hlavou,“ povzdechla jsem si.
Leželi jsme s Damonem vedle sebe, dívali se do stropu a přemýšleli nahlas. Byli jsme spolu, stačilo nám to. Prozatím.
„Třeba pochopila, že proti nám nemá šanci,“ prohlásil pan Dokonalý.
Zamračila jsem se. „To si nemyslím. Ona není ten typ, co se vzdává. Něco se muselo stát. A my musíme přijít na to co.“
…
„Takže se tam chceš vrátit?“ zeptala se Isobel.
Katherine přikývla. „Stefan je můj. Vždycky byl.“
„Ale tvůj život je přednější,“ řekla tmavovlasá žena.
„Jistěže je,“ mávla dívka rukou, „za půl roku zjistí zvědové, že je tam ticho po pěšině. A já jim za šest měsíců z jejich sourozeneckého soužití udělám peklo.“ Přes rty jí přeběhl krutý úsměv. „Pomůžeš mi?“
„Ty mě žádáš o pomoc? To myslíš vážně?“
„Jistě. Nečekám, že budeš nápomocná jako poprvé. Ale někdy, Is, někdy bys pro mě mohla něco udělat,“ zadívala se na svou přítelkyni.
„Podle toho co to bude, Kat.“
Obě si podaly ruce a dvě skleničky o sebe cinkly. Nová dohoda byla na světě.
Zlatíčka, moc se Vám omlouvám, že to tak trvalo. Ale vážně nemám na psaní moc času. =( Samotnou mě to mrzí, ale nic s tím dělat nemůžu. =(
A mám pro Vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Jakou chcete slyšet první? =D
Tak nejdřív tu špatnou. Tohle je předposlední kapitola. Už bude jen závěrečný epilog.
A ta dobrá? Vážně jste si mysleli, že bych s Kate a Damonem mohla skončit? Je tam toho ještě tolik nevyřešeného! =D Bude druhá řada! =) Ale dám si od těch dvou na chvíli pauzu, sleduju jednu linii příběhu ve třetí řadě Vampire Diaries a potřebuju ji, takže to bude chvíli trvat. =) Ale budu Vás pravidelně informovat na shrnutí, jak to vypadá, takže určitě budete vědět, až s tím půjdu na světlo Boží. =) Víc Vám bude jasné po epilogu. =)
Děkuju Vám za trpělivost a Vaše komentáře, moc mě to těší. =))
Autor: Fluffy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Sdílet
Diskuse pro článek Dvě strany téže mince - 30. kapitola - Spolu:
Stručně a jasně.
Nádherná dokonalostní kapitolka. :)
Se mi zdálo, že se tam něco nového rozjíždí a ejhle. Bude druhá řada.
Ahoj,
tady RosalieHale3.
Už epilog? Ach můj bože! To ne! Hlavně že bude druhá řada. :-)
Páni - na chvíli mi po té špatné zprávě zatrnulo 
Naštěstí dobrá zpráva mě zachránila 
Už se těším na druhou sérii téhle senzační povídky a samozřejmě taky na epilog 
To je zase něco. Jakmile zaznělo linie z třetí řady TVD, má hlavička ihned začala šrotovat. No nic. Tak snad jen, že se těším na epilog. Snad se u něj rozepšu víc. 
wow..! já, nemám slov, prostě..úžasný!!! 
těšm se na další řadu a ráda si na ni i počkám , ikdyž jestli chytáš ispiraci z třetí řady tak tio bude na dlouho 
...tak nic tak šup sem epilog at se dozvíme víc 
YES!!!!!! Bude pokračovanie!!! UUUUUUU!!!!!!!!! Oh, Flufíku.. Ja sa tak teším!!! A som straaašne zvedavá na epilog!! Nestihneš ho teraz cez jesenné prázdniny?? 
p.s. Si úžasná!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Až na menší hop sem, hop tam... Skvělý...
Příště bude už epilog 
. No každopádně doufám, že druhá série bude co nejdřív, protože tvoje povídka ve mně vyvolává nedočkavost stejně jako samotný seriál 
A to vážně nekecám! Moc pěkná kapitolka, moc pěkná povídka, prostě super
Fluffy,
tak tahle kapitola (ostatně jako všechny ostatní) byla vážně úžasná.
Líbilo se mi, jak nechtěla Katie pustit Damona dovnitř a jak za ním potom vyběhla ven. Tu scénu si napsala vážně úžasně.
Potom se mi moc líbil Katin návrat domů. Byla jsem fakt ráda, že se nám hrdličky vrátili do Mystic Falls, přece jen se mi začalo stýskat po Eleně a Stefanovi. 
Jak už bylo zmíněno telefonní hádka s Johnem byl taky zážitek sám o sobě. Další moje oblíbená scéna.
A pak se mi ostatně jako vždycky líbily všechny scény, kde byl Damon. 
Takže se dostáváme k tomu, že jsi napsala vážně perfektní kapitolu. Jsi vážně skvělá.
Nemůžu se dočkat tvého epilogu a samozřejmě další řady. 
Děkuju moc, že jsi se podělila o své úžasné dílo, které můžu obdivovat. Zasloužíš si potlesk.
Shade
Překvapilas mě... Už zase jsi byla tak úžasná a nejlepší, že jsi napsala další, úžasnou, kapitolku...
Za to bych ti chtěla poděkovat, bez tvých kapitol bych se neobešla... A to směřuje k tomu textu pod čarou. Víš, jak jsi mě vyděsila? Myslela jsem, že dostanu infarkt, když jsem přečetla tu hroznou větu, že je tohle předposlední kapitola a bude následovat už jenom epilog... Naštěstí jsem si všimla té nejlepší věty na světě, že bude druhá řada! 
Sice si dáš tu pauzu, ale to mi nevadí... Hlavní je, že druhá řada opravdu bude a já budu mít od tebe co číst (+ Soultmates 
) Takže abych to zakončila, jsme opravdu ráda, že jsi tak úžasná a plýtváš svým časem pro nás, čtenáře, kteří jsou ti věrní... Děkuji...
Ehm, aspoň jednou bych chtěla zažít komentář něčím originálním a nečekaným, ale ve většině kapitolek mi to nedovoluješ, protože jsem tak paralyzována tvým psaním, tvým odvíjením děje, tvými popisy, tvým stylem, tvou přímou řečí, že se na nic jiného než na slova chvály, díků a nadšení nezmůžu. Ach jo, a dneska to asi nebude jinak. Ale na začátek ti tady chci dát citát, který jsem objevila. "Obdiv je nejzamaskovanější, nejskrytější a nejelegantnější poklonou. - W. Shenstone" Ten se mi líbí a je výstižný. 
Kapitola byla... dokonalá. Ano, dokonalá. Tohle ti říkám rovnou a upřímně. Bylo tam dost všeho, i Damona s Kate, i Katherine. Přibouchnutí dveří před Damonovým nosem bylo úžasné, překvapující, rozhodně to nikdo z nás nečekal, teda aspoň myslím. Ale je vidět, že Katie myslí na dobro ostatních, uvědomuje si, jak moc záleží na jejích rozhodnutí. Opravdu jsou z Damonem silnější, jako pár by byli nepřekonatelní i zranitelní zároveň. Přesně jak Katie řekla: "Zkřiví ti vlásek na hlavě a já jsem ochotna udělat cokoliv, co mi řekne." Jop, láska je holt i zranitelná. Živě si představuju scénu v dešti. Katie ho chytne za rameno a pozve ho dál. On jí vtiskne polibek a oni si rozumí. V tu chvíli je všechno dobré, stíny padnou za ně. ÁÁáá, úplně to vidím, krásná romantika.
Líbila se mi telefonní hádka s Johnem, asi ji v Mystic Falls fakt nechce. Zatímco Isobel nic nenamítá, Katherine je pryč. Líbil se mi takový ten tajemný podtón, ta nevěřícnost Katie, že by se Katherine opravdu vzdala a nadobro odjela. Krásný příjezd domů, krásně jsi vyjádřila pocity z domovského prostředí, to, jak ji mají všichni rádi a že u nich může vždycky hledat podporu.
Katherine. Kapitola sama o sobě. Víš, mně se ale líbí. Dává této povídce jakousi akci a dynamiku, uznej sama, že bez ní by toto byla pouhopouhá romantika s jasným koncem. Katherine je tady narušitel číslo jedna, ale také postava, bez které by se tento příběh neobešel. Je nápaditá, má plány, zvraty, akce a mně se líbí. Jde jí hlavně o Stefana, což možná někdy není až tak vidět, ale my to víme. Všechno je to vlastně i u ní o lásce. Ona taky bojuje o lásku a za tu se vyplatí bojovat, i když Katherine za ni bojuje trochu krutě. Jsem trochu zmatená, kdo mají být ti zvědové, kteří by pak odhalili, že Mystic Falls je čisté. 
Každopádně, Katherine s Isobel jsou zase spolu, což nevěstí nic dobrého. Ale jsem zvědavá na jejich plány, akce, pokusy o rozdělení jak Eleny a Stefana, tak Damona a Katie.
Nádherný konec, napínavý a lákající na další. Psala jsem ti, co se mi stalo s tou druhou řadou, s tím mým tušením. Jsem ráda, že bude druhá řada, je tam tolik otázek, jak jsi sama řekla a já chci znát odpovědi! Uf, teď mě bude čekat čekání na epilog a pak na další řadu, no tak to bude teprve o mrtvici. 
Doufám, že poslední dílek ( 
) přidáš brzy. Ach jo, vlastně je takový jeden konec na světě, ale utěšuju se tím, že bude pokračování, což mě drží nad propastí absťáku. Opravdu se na něj těším a jsem zvědavá, jak první řadu zakončíš. Píšeš bombově, to si pamatuj. Jsi úžasná spisovatelka a osobnost, nevyměnila bych tě ani za nic.
P.S.: Těším se na tvou závěrečnou řeč při epilogu!
Ach...
Já se asi rozplynu! Ta kapitolka byla tak úžasná, že se na ni vyplatilo počkat! Ale nelíbí se mi že má Katherine možná zase nějaké to eso v rukávě. Už Epilog? A druhá řada?! 
beru všema deseti! Takže doufám, že Epilog bude brzy - myslíš, že by mohl být o víkendu?
Jinak ti také přeju hodně štěstí na učení. Jen se hezky uč.
A doufám, že druhá řada bude také brzy! (To by mě zajímalo, jakou linii myslíš... )
Opravdu krásné, dokonalé, fantastické, boží, dech beroucí a nadpozemské!
Tleskám ti!
Jo! Jo! Jo! A ne! Ne! Ne! Katherinesi prostě nedá pokoj, co? Měli by jí najít nějakého jiného sexy upíra. Míň, než je Damon (víc ani nenajdou), ale nějakého, který by se jí líbila a kvůli kterému by je konečně nechala napokoji. Echm, chtěla jsem říct, že se mi to moc líbilo
A co se týče poznámek pod čarou, tak nějak jsem čekala, že to takhle ukončíš, když jsem to četla. Přesto mi bude smutno. Každopádně ti přeju, ať teď hlavně dobře dokončíš školu, to je to nejhlavnější. Ale z vlastních zkušeností vím, že od Damona se nedá držet moc dlouho, takže počítám, že druhá řada na sebe nenechá zase tak dlouho čekat. I když potřebuješ tu linii. 
Tak snad nám dodáš epilog co nejdříve
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!