OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Goodbye Agony 35. kapitola



Goodbye Agony 35. kapitolaJak dopadne první setkání Inessy s Jaredem po jejich rozchodu? Bude si Jared hrát na uraženého, anebo dostojí svému velkorysému charakteru? Ať se Vám kapitola líbí, Vaše marSabienna

Stála jsem před vstupní branou vilky Letových a přímo jsem sršela energií, protože s majitelem té garsonky jsme si po té schůzce předčasně plácli, že od nového měsíce se můžu stěhovat. Což připadalo na následující středu, které jsem se už teď nemohla dočkat, ačkoliv to znamenalo, že přijdu o Andyho společnost. I tak jsem se na tu novou kapitolu svého života celá třásla, protože jsem pociťovala, že ji opravdu nutně potřebuju. A součástí toho všeho také bylo i uzavřít věci minulé, a to včetně románku s Jaredem, který nedopadl nijak valně. Ale právě jsem čekala na možnost se to alespoň pokusit nějak napravit…

„Prosim?“ ozvalo se z reproduktoru hned pod zvonkem a podle hlasu jsem bezpečně poznala Jareda.

„To jsem já, Inessa,“ oznámila jsem mu veselým tónem, poněvadž to nadšení z blížících se změň se mi jen velmi těžko krotilo. Zároveň jsem ale jen velmi těžko potlačovala oprávněnou nervozitu, která mi s žaludkem udělala slušný kotoul, když jsem Jareda po té době zase uslyšela.

„No ahoj, tak pojď dál,“ vyzval mě, načež spínač v brance zabzučel, když mě Jared vpustil dovnitř.

„Díky,“ zahulákala jsem do komunikátoru, zatímco jsem se natahovala po klice branky. Během několika vteřin jsem svižným krokem prošla chodníkem kolem bazénu, kde už mě mezi prosklenými šoupacími dveřmi vítal s mírným úsměvem a mým skicákem v ruce Jared. Neubránila jsem se tomu, abych ho bleskově sjela pohledem a zjistila tak, že má na sobě koupací kraťasy a potrhané tílko s velkými průstřihy, div mu z něj nelezly bradavky ven. Tak jako tak vypadal neuvěřitelně dobře. A když jsem se nečekaně potkala s Jaredovým pohledem, kterým si mě prohlížel úplně stejně jako já jeho, jen jsem rozpačitě zamrkala řasami a raději jsem se urychleně podívala někam jinam, ale už bylo pozdě, poněvadž mi začala pěkně červenat líčka. Pak nakrátko nastala trapná chvíle ticha, kdy ani jeden z nás dvou nevěděl, co vlastně říct.

„No, hm… Jak se máš?“ zvolila jsem ryze zdvořilou otázku, když se to ticho už prostě nedalo vydržet.

„Dobře, mám se dobře… no a ty?“ zeptal si mě i on, aby si také splnil obecné očekávání v rámcích konverzační slušnosti a tím také vyčerpal dávku plkání o ničem. Počasí řešit určitě nemusíme…

„Já taky. Zrovna jdu z prohlídky svého nového bytu. Je to sice malá garsonka, ale mně to bude naprosto stačit,“ pochlubila jsem se mu hrdě, protože jsem jednoduše chtěla, aby věděl, že se snažím posunout někam jinam. A taky jsem doufala, že to trochu rozproudí náš rozhovor, abychom na sebe jen tupě nezírali.

„To zní dobře, Is,“ uznal upřímně a nepatrně se na mě pousmál. „A co vlastně teď děláš?“ zajímal se dál, což byla čistě jeho iniciativa, ale dost možná podpořená zvědavostí kvůli něčemu úplně jinému. Předpokládala jsem, že se jen nenápadně pokoušel zjistit, jestli momentálně bydlím zas u Andyho a živím se svou starou prací.

„Chodím venčit psy,“ řekla jsem stručně, protože k tomu vlastně ani nešlo něco dodat. Jared akorát protáhl obličej, jak ho nejspíš překvapilo, čím si momentálně vydělávám peníze.

„Vážně? Ty venčíš psy? No ale říká se, že je lepší pracovat se zvířaty než s lidmi,“ pokoušel se navázat na mou poznámku, přičemž byl docela kreativní. Ono odpovědět na to, že venčím psy vyžaduje notnou dávku nápaditosti, ale co od profesionálního textaře a skladatele čekat jiného.

„To bude asi pravda. Na jednu stranu je práce se zvířaty těžší a na tu druhou zase o něco jednodušší než s lidmi. No a co vaše kapela? Nějaké novinky?“ stočila jsem hovor zase jeho směrem, abychom nerozebírali jenom mě.

„Ale jo, budeme vydávat nový singl a máme v plánu menší turné po Státech,“ podělil se se mnou zase on o novinky, které Jareda a jeho bratra čekají a na které se dozajista náramně těší. Svým způsobem to pro něj také bude změna, kterou dost možná potřebuje po tom všem, co se za poslední měsíce stalo.

„To je skvělý, Jayi! Tak ať vám to všechno vyjde podle vašich plánů,“ popřála jsem mu ze srdce a podpořila jsem to širokým úsměvem, který vřele přijal. Přesto v naší konverzaci vězelo cosi, co ve mně vyvolávalo takový nepříjemný pocit. Ačkoliv jsme se oba maximálně snažili, abychom spolu komunikovali naprosto normálně, tak možná právě proto mi to připadalo takové křečovité a nepřirozené a muselo to být znát i na mé tváři, protože ten můj úsměv mi tak podivně zamrznul, než jsem raději sklopila zas hlavu dolů a nějak se ho nenápadně zbavila.

„Díky, snad jo, přece jenom to neděláme poprvé. No nic, tady máš ten skicák a máš uvnitř i kontakt na Alessandra, aby ses mu ozvala. Ty tvoje návrhy si pochvaloval a říkal něco o tom, že by pro tebe možná měl nějakou práci v branži a že by se s tebou chtěl sejít.“ Plynule přešel k hlavnímu důvodu našeho setkání, načež ke mně natáhl ruku se skicákem, který jsem si vděčně přebrala.

„To jako fakt?! No páni! To by bylo něco!“ žasla jsem nad jeho oznámením a nějak jsem tomu nedokázala uvěřit, že ta slova myslí opravdu vážně. Proto jsem na něj zírala s povolenou bradou a v hlavě už mi překotně běžely nejrůznější představy o tom, jak se prosadím v módním průmyslu.

„Konečně si můžeš splnit svůj americký sen,“ podotkl Jared s nefalšovanou radostí, kterou pociťoval i za mě.

„Díky tobě bych tu možnost neměla,“ uvedla jsem na pravou míru a otevřeně jsem přiznala jeho vlastní zásluhy nad mým osudem, do kterého zasáhl opravdu výjimečně.

„To není mnou, ale tvým talentem,“ ohradil se mé námitce a zatvářil se zcela neústupně.

„A tvými kontakty, Jayi,“ stála jsem si stejně neoblomně za svým, ale až když má poslední hláska dorezonovala vzduchem mi došlo, že to nevyznělo zrovna dvakrát dobře. Ve vzpomínkách mě to vrátilo k našim začátkům s Jaredem, kdy jsem měla v plánu ho pouze využít právě kvůli těm jeho kontaktům a jeho nejspíš taky, podle toho, jak se nevrle zamračil a levý koutek úst mu tak podivně zacukal.

„O ty ti taky šlo, ne,“ nevyvaroval se jednomu hodně ošklivému rýpnutí, které se sice nabízelo, ale doufala jsem, že toho nevyužije.

„Jayi, nezačínejme s tím. Mě to mrzí, jak to mezi námi skončilo, ale stalo se. Už to víc neotvírejme, hm?“ navrhla jsem mu s hlasem plným naděje a také provinění, protože jsem si velmi jasně uvědomovala svůj podíl, který jsem si na tom krachu našeho vztahu nesla. Jared si pouze rezignovaně povzdechl a uhnul pohledem kamsi stranou. Pak trochu couvnul a posadil se na okraj gauče, čímž metaforicky odstoupil i tak od té mé úpěnlivé žádosti.

„Je tu tak nějak prázdno, co tu nejsi,“ svěřil se mi poněkud neochotně a stále se mi neodvažoval pohlédnout do tváře, ale mlčet o tom zřejmě taktéž nesvedl. „Chybíš mi,“ dodal vzápětí a bleskově ke mně šlehl svýma modrýma pronikavýma očima, aby nejspíš zjistil mou bezprostřední reakci.

„Jarede, prosím,“ požádala jsem ho prosebným tónem, aby na mě tyhle řeči vůbec nezkoušel, protože to nakonec akorát roztrpčí nás oba. A navíc jsem s ním potřebovala probrat mnohem důležitější věci… „Chtěla bych si s tebou ještě o něčem promluvit. Cítím se kvůli tomu docela trapně, ale musím to vyřešit,“ nahodila jsem obratně jiné téma, které podle mě bylo daleko akutnější, než tu sentimentálně vzpomínat nad tím, co je už pryč.

„O co jde?“ Zaujala jsem jeho pozornost, kdy se mi byl opět schopen podívat do očí.

„No, víš, určitě ti neušlo, že tehdy, jak tu Andy byl…“

„Jak se sem vkradl,“ opravil mě Jared ihned, abych nazývala věci pravými jmény.

„Jo, no… Tak ti vzal nějaké peníze. On dlužil nějakým lichvářům, takže...“

„Nemusíš mi nic vysvětlovat, Iso. Řekni mi jen, co máš na srdci,“ znovu mě přerušil, když jsem takhle zbytečně chodila kolem horké kaše na místo toho, abych to na něj vybalila rovnou. A zřejmě se mu má výmluvná zdrženlivost příliš nezamlouvala, protože se u toho netvářil ani trochu přívětivě. No, popravdě, asi šlo spíš o tu spojitost s Andym, protože při zmínce o něm mu tak podivně trhlo v pravé líci, že to se dalo sotva přehlédnout.

„Ale to ještě není všechno. Kvůli Andymu jsem si půjčila peníze od Shannona a lhala jsem mu o tom, že je chci pro nás dva na dovolenou. Nemluvil o tom náhodou s tebou, když… jsme se pak rozešli?“ vyložila jsem tedy karty na stůl, abych neobcházela prostou pravdu nějakými přibarvenými řečičkami.

„Ne, nic mi o tom neřekl,“ vyvrátil mi mou domněnku, že by stihli probrat kromě našeho rozchodu i nějaké další detaily. Trochu se mi tím ulevilo, že se tohle moje pochybení neprovalilo bez mého vědomí, ale cítit trapně jsem se nepřestala. Bylo mi nad slunce jasné, že si Jared o mně myslel, že mě měl Andy slušně zpracovanou, což se do jisté míry nedalo popřít, ale tenkrát se to v té situaci bohužel jinak řešit nedalo.

„Chci vám ty peníze vrátit, Jayi, oběma dvěma. Sice to nebude hned, protože... no však víš, ale vrátím vám to do posledního centu, jo?“ Konečně jsem se prokousala k onomu hlavnímu cíli mého sdělení, ale dle Jaredova výrazu to nijak zvlášť nebral v potaz, protože nad tím v prvním momentně jen ledabyle mávnul rukou.

„Iso, ty peníze vůbec neřeš, ano?“ upozornil mě, abych si nedělala starosti s něčím, co pro něj nemá žádný větší význam. Pro něj sice možná ne, ale pro mě ano.

„To ale nejde, Jayi! Není to žádná malá částka, kterou by šlo jen tak hodit za hlavu. Já nemůžu žít s tím pocitem, že vám tolik dlužím. Ještě navíc po tom všem, co mezi náma bylo a co jsi pro mě udělal. Vy oba, chápeš mě?“ přesvědčovala jsem ho, aby se alespoň pokusil o to pochopit, co se mu pokouším říct a co to pro mě znamená.

„Ale jo, chápu to, akorát… Sama dobře víš, že jsem peníze nikdy moc neřešil, protože je ani řešit nemusím. Mně na těch penězích fakt nezáleží, Inesso. Nic mi vracet nemusíš a vsadím se, že brácha na to bude mít stejný názor. Možná by ses měla spíš zamyslet nad tím, jak moc tě Andy ovlivňuje, že se kvůli němu dostáváš do takovýhle situací. To je podle mě mnohem důležitější,“ stočil téma hovoru na úplně něco jiného, ale zcela ne překvapivého. Očekávala jsem, že se rozboru Andyho nevyhneme.

„Nevíš o všem, co se tehdy stalo, Jayi. Bylo to celkově o něco složitější,“ vzmohla jsem se pouze na menší upomínku, aby Andymu zase tolik nekřivdil.

„A některý věci se vůbec nezměnily,“ poukázal zcela nepokrytě na mé tendence Andyho neustále omlouvat nebo jeho chování nějak zlehčovat. Na to jsem si rezignovaně povzdechla, protože o tomhle jsem chtěla mluvit opravdu ze všeho nejméně, protože to jednoznačně bylo ze všeho to vůbec nejnepříjemnější.

„Já se teď ale snažím udělat něco pro to, aby se změnily. Chci začít znova, a to sama za sebe, proto bych se chtěla zbavit veškerého břímě ze své minulosti, včetně dluhu vám dvěma,“ nevzdávala jsem se s vysvětlováním svých myšlenek, které mi trápily mysl již od té chvíle, kdy se peníze bratrů Letů ocitly v nesprávných rukou. Jared se ale pořád tvářil značně odmítavě mému návrhu, na kterém mi poměrně hodně záleželo. A právě z těchto konkrétních důvodů. Potřebovala jsem za svou minulostí udělat tlustou čáru.

„U mě žádný dluh určitě nemáš, Inesso. To, co bych chtěl vrátit, stejně už nejde a na tom zbytku už mi vážně nesejde. Jestli si o tom chceš promluvit s bráchou, tak prosím, ale nevěřím tomu, že by po tobě chtěl, abys mu cokoliv vracela, ať to mezi náma dopadlo jakkoliv,“ vymlouval mi moje skálopevné přesvědčení, které nemohly zlomit ani tyhle jeho těžkopádné argumenty. Jeho velkorysost a shovívavost na mě v tomhle případě neplatily, ačkoliv mě stále tolik silně fascinovaly.

„Jarede, prosím. Tobě na tom možná nesejde, ale pro mě je to důležitý.“ Nepřestávala jsem si tvrdohlavě stát za svým, aby moje rozhodnutí takhle nebagatelizoval.

„Já tě naprosto chápu, ale… Musíš sama uznat, že by pro tebe ten dluh byl dost velká zátěž. A navíc ty peníze byly snad pro Andyho, ne? Takže jediný, kdo nám s bráchou něco dluží, je on, a vzhledem k tomu, že já chci hodit za hlavu hlavně tohle, tak mu ty peníze klidně odpustím. Kvůli Andymu to celý mezi náma bylo jak nějaká noční můra a já už bych na ni chtěl konečně zapomenout, hm?“ svěřil se mi zase na oplátku on se svými neprůstřelnými důvody, pro které chtěl tu celou záležitost raději smáznout ze stolu dolů. Chvíli jsem kvůli tomu na něj jen rozpačitě pomrkávala, protože jsem popravdě nevěděla, co na to dalšího namítnout. Podal mi to víc než srozumitelně a měl díky tomu mé absolutní pochopení. Ale ta částka byla pořád příliš vysoká na to, abych ji jenom tak nechala promlčet.

„Jo, to uznávám, ale ty zas musíš pochopit, jak mizerně se cítím kvůli tomu, že jsem toho od tebe dostala tolik, když jsme spolu byli, co ti splatit sice už nemůžu, ale alespoň tohle bych ti nějak vrátit mohla. Cítím se hrozně kvůli tomu, že ten náš vztah nevyšel a že jsem na tom měla hlavní podíl viny já, a tak bych se to ráda pokusila nějak napravit,“ rozpovídala jsem se obsáhle, abych mu co nejlépe nastínila svoje motivy, které mi nedovolovaly mu jakkoliv ustoupit. Jared ale zjevně stejně tvrdohlavě nehodlal ustoupit ze svého odmítání.

„Nebyla to jenom tvoje vina, Issie. Já na tebe zas moc tlačil a chtěl po tobě něco, co jsi mi nemohla dát. Nevybrali jsme si asi úplně to nejlepší načasování a nejspíš jsme to celý zbytečně uspěchali. Je to škoda, protože si myslím, že za jiných okolností to mohlo dopadnout jinak, ale teď s tím časovým odstupem už chápu, proč to nemohlo vyjít. Ale pořád tě mám hodně rád, Is, a vážně mi moc chybíš, bylo mi s tebou fajn. Proto… jestli chceš teda mermomocí něco napravovat, tak já bych spíš uvítal, kdybychom zůstali přátelé a občas se vídali, bereš?“ Vrátil mi stejně rozsáhlý proslov, který mě již dost značně nalomil, abych ze svého umínění svolila. „Bez nějakých vedlejších úmyslů samozřejmě. Tak nějak předpokládám, že jsi zase skončila s Andym,“ dodal vzápětí, čímž konečně zchladil svou žíznivou touhu po informaci, jak to s tím Andym aktuálně mám. Jared se na mě trochu nejistě díval, s obočím lehce staženým k sobě, protože ho jeho vlastní zvědavost uvedla do lehkých rozpaků. Naopak mě obočí nepatrně povyjelo o něco výš, poněvadž mě to jeho vyptávání nijak dvakrát nenadchlo.

„Jayi, nepleťme do toho zase Andyho. Teď už spolu stejně nejsme, takže se kvůli němu už nikdy víc nemusíme hádat,“ pokusila jsem se do našeho rozhovoru vnést trochu humoru, protože jen při té zmínce o Andym mezi námi zavládlo opět takové to tíživé napětí, které určitě ani jeden z nás neuvítal s nadšením. Jared se tomu usmál spíš ze slušnosti a na jeho zvídavých očích bylo znát, že pořád dychtivě prahne po mé odpovědi.

„To máš pravdu, že nemusíme. Ale kdybych ti řekl, že jsem se vsadil s bráchou, tak mi na to odpovíš co?“ pokračoval v tom žertovném duchu a byl při tom svém neodbytném zjišťování dost vynalézavý. Chtě nechtě mě tím rozesmál, ačkoliv mi jinak to samotné bylo poměrně nepříjemné.

„No, odpověděla bych ti to, že sice u Andyho bydlím, ale spolu nejsme. Stačí?“ vyhověla jsem mu nakonec a poskytla jsem mu pravdivou odpověď, která ho nepopiratelně zaskočila.

„Jo, to stačí… A co bys mi odpověděla na to, že zůstaneme alespoň přáteli, hm?“ neopomněl ze mě vymámit ještě jedno rozhodnutí, které mi již nedělalo nejmenším problém vyslovit nebo nad ním jakkoliv váhat. Samotné mi to připadalo jako skvělý nápad, jestliže se ovšem nějak nezvrtne. Mě by nenapadlo s něčím takovým přijít, protože jsem především netušila, jak se Jaredovi podařilo se s naším rozchodem vypořádat a zdálo se, že se přes to úspěšně přenesl.

„Že s tím moc ráda souhlasím,“ uznala jsem otevřeně a vděčně jsem se na něj pousmála, přičemž mi ten úsměv okamžitě radostně vrátil.

„Tak teď jsem rád, že jsem si nesmazal tvoje číslo,“ vtipkoval i nadále, což byl skutečně příjemný a nečekaný zvrat, který mi neuvěřitelně ulevil a se kterým bych asi v žádném případě nepočítala, když jsem sem opět vcházela. Ale možná jsem jen byla jaksi ovlivněná tím, jak ten rozchod nesl Andy a ten se s tím neuměl vypořádat zrovna nejvhodněji, že. Jared má pravdu v tom, že jsem jím asi víc ovlivněná, než jsem si ochotná připustit…

„Já bych ti ho klidně dala znova,“ ubezpečila jsem ho, že by zrovna tohle představoval ten nejmenší problém.

„Dej mi pak hlavně vědět, jak ti to dopadne s tím Alessandrem, jo? Vážně ti to přeju, Is,“ vybídl mě, abych se mu potom se svým případným úspěchem pochlubila, což jsem mu s úsměvem odkývala.

„Díky, Jayi. Klidně bych se tu ještě chvíli zdržela a počkala na Shannona, abych si mohla promluvit i s ním, ale musím jít. Venčení těch divokých bestií nepočká,“ rozloučila jsem se s ním s těžkou nadsázkou, poněvadž mě ty procházky se psy náhodou docela bavily, ačkoliv byly celkem dost náročné. Jared se mému pokusu o vtip upřímně zasmál a opět v pozoru byl připravený mě vyprovodit pryč.

„Rád jsem tě viděl, Issie.“ Nepřestával se na mě usmívat a oči měl podstatně jiskřivější, než když mě tu vítal.

„Já tebe taky, měj se hezky, ať se daří a pozdravuj ode mě Shanna,“ nechala jsem po něm vzkázat, zatímco jsem se na něj stejně tak zubila, přičemž jsem se pomalu vzdalovala pryč. Při posledním našem střetnutí pohledů jsem mu zamávala a vyrazila jsem k autu, které jsem si půjčila od Andyho. Otevírala jsem zrovna dveře auta, když u chodníku za mnou zastavilo velké černé SUV a vyskočil z něj samotný Shannon. Jakmile mě zaregistroval, nasadil ostentativně takový odměřený výraz, že mi obratem došlo, co si o mně asi tak myslí. Tak ten mi ten dluh určitě neodpustí...


Jay


 Moc všem děkuji za neutuchající přízeň a současně slavnostně oznamuji, že jsem povídku úspěšně dokončila na kapitole s číslem 53, takže toho máte ještě docela dost před sebou. :)) Původně se ten příběh takhle vymknout kontrole neměl, ale když mě začal opravdu hodně bavit, tak snad to máte nějak podobně! :)) 

Ještě jednou mockrát děkuju! 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Goodbye Agony 35. kapitola:

3. Sabienna přispěvatel
Včera [20:12]

SabiennaMaya: To jsem ráda, Emoticon Emoticon já sama jsem toho názoru, že je fajn příběh občas proložit kapitolou tzv. "o ničem" Emoticon Emoticon obzvlášť, když se v něm jinak dějí samé takové blázniviny, kterých jste se už načetly víc, než dost Emoticon No jo, Shann ji asi příliš šetřit nebude Emoticon ale na to byla už připravená u Jareda, který ji sice příjemně překvapil, ale zřejmě ta sourozenecká pouta si sebou nesou i takováhle úskalí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Flu: Tak ona o tom doteď taky jenom pindala Emoticon jinak se ty její řeči nazvat nedají Emoticon Emoticon ale teď šla konečně do sebe a něco se svou situací konečně dělá! Emoticon tu její snahu je potřeba dostatečně ocenit Emoticon snad to tak uvidí i Andy, no Emoticon Emoticon
Přesně tak! Emoticon Emoticon někdy zbytečně přikládáme tak velkou váhu něčemu ve vztahu k někomu jinému, kterého to ovšem ve skutečnosti vůbec nezajímá, nebo i přinejhorším na škodu Emoticon ale zas, víme, jak se to říká Emoticon pořádek dělá přátele a ohledně voňavých peněz to platí dvojnásob Emoticon
Jo, to s Andym by ji mohl dát sežrat daleko víc Emoticon Andy Inessu ohledně Jareda taky ani v nejmenším nešetřil, ale zas, Andy se trochu vymyká normálu Emoticon Emoticon trochu víc Emoticon
Jared je prostě formát, co si budeme povídat Emoticon ohledně jejich rozchodu vzal nejspíš rozum do hrsti a postavil se k tomu jako chlap, žádné cavyky okolo Emoticon
Sabotovat její příležitost splnit si sen se mu pochopitelně nabízela, ale to by bylo proti jeho vnitřnímu přesvědčení a nastavení, tohle je pro něj taková kouzelná mantra Emoticon Andy je jiný případ, ten by si tu sabotáž maximálně vychutnal, i když... tohle jeho nové já už by se třeba zachovalo úplně jinak Emoticon Emoticon Emoticon
Jojo, trochu se teď děj bude ubírat tímhle směrem, kdy se Inessa zaměří víc na sebe Emoticon však bylo na čase Emoticon
Shannon si nebere servítky, když na to přijde Emoticon ale jinak je to ten milouš, kterého známe z předchozích kapitol, na tom se nic nemění Emoticon Emoticon Emoticon

Děkuju mnohokrát, dámy, jste vážně úžasné!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Já ty vaše komentáře fakt žeru Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Fluffy admin
11.01.2020 [10:39]

FluffyJá mám takovou radost, jak se ta naše holka snaží postavit na vlastní nohy. A jak se snaží všechno vyřešit a srovnat si to. Jsou prostě lidi, co o tom jenom mluví, ona se alespoň snaží to někam posunout, aby se mohla posunout i ona sama. Držím jí palce, chtělo by to trochu toho úspěchu už. Alespoň v něčem. Emoticon Na druhou stranu, haha, zas moje psychologický rozbory Emoticon, to, jak se s Jaredem hádala o vrácení peněz - někdy to, že si chceme ulevit my, neznamená, že se tím uleví tomu druhému. To je občas jak s nevěrou, tíží nás svědomí, tak se přiznáme, ale chráníme tím sami sebe a ne toho druhého. Jsou prostě věci, kdy je lepší bejt zticha, v tomhle případě fakt neznám nikoho, kdo by nebyl ublíženej a nešťastnej. Problematický Andy asi nebude Jaredovi nikdy po chutí, takže i když jí to zas omlátil o hlavu a choval se jak idiot, je to prostě pochopitelný. Emoticon Překvapilo mě, že jí o Alessandrově nabídce nelhal, ani že se to nesnažil nějak sabotovat, když mu tak ublížila, takže si u mě chlapec zas nahrabal nějaký plusový body. Kdyby to na jeho místě byl Andy, vsadila bych se o cokoliv, že by jí chtěl ještě víc zničit život, takže by jí pokazil i tuhle příležitost. Emoticon Snad se Inesse podaří prorazit, moc bych jí to přála a ráda bych tuhle část příběhu odkryla. Snad se k ní ještě dostaneme, ale naděje tam je, když máme ještě toho tolik před sebou. Emoticon
Shannon na konci pobavil, směju se tu pod fousy, to bude ještě sranda. Emoticon Myslím, že jí fakt nic nedá zadarmo. Emoticon
Těším se na další! Emoticon

1. Maya666
10.01.2020 [23:52]

To bylo tak pěkně oddechové Emoticon přece jen i Isa si zaslouží trochu klidu, ale bojím se co s ní provede rozhovor se Shannem Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!