Léto, přátelství a jiné lásky 14. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Tak jsem zpátky.
Nečekají nás žádné velké zvraty. V této kapitole se Matt bude snažit ochraňovat svou mladší sestřičku. A Nina je konečně šťastná.

13.06.2013 (11:00) • Eltherine • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1020×

EDIT: Článok neprešiel korekciou!

Když jsem se ráno vzbudila, Kim už v pokoji nebyla.

Vyčistila jsem si zuby a trochu se zkulturnila, aby se mě dole nelekli.

„Bré ráno!“ pozdravila jsem všechny vesele, když jsem přišla do kuchyně.

Babička tam nebyla, Ian seděl u stolu a spokojeně popíjel čaj a Kim s Mattem se hádali.

„Já tady byla první. Ta buchta je moje!“ spustila Kim na Matta.

„Já mám hlad. Naval mi ten pekáč, Beckinsaleová!“ zahrozil jí Matt. Ale hlavní je, že jí řekl příjmením a to Kim nesnášela.

Podívala jsem se na Iana, který je sledoval, jako film v kině a skvěle se bavil.

Pak jsem pohledem zase zamířila k těm dvěma.

„Tohle nemůže být tvůj bratr!“ zhrozila se Kim a dívala se na mě.

„Tohle nemůže být tvoje kamarádka.“ Valil na mě oči naštvaný Matt.

„Nejlepší.“ Dodala jsem ještě se smíchem a Matt mě probodl pohledem.

„To si to prostě nemůžete dát na půl?“ snažila jsem se to vyřešit.

„NE!“ zařvali oba.

„Aspoň na něčem, že se shodnete.“ Zhodnotila jsem to a sedla si vedle Iana, který mi dal malou pusu.

„Co to sakra je?“ zděsil se při pohledu na nás Matt a upustil pekáč.

Kim vítězoslavně zakřičela „Děkuju, Iane!!!!!“ a utekla i s buchtou.

„Ups.“ Pronesla jsem do trapného ticha. Matt na nás zíral, jako tele na nová vrata a Ian nevěděl, co dělat.

Zvedla jsem se k odchodu „Tak já radši půjdu.“ Ian mě ale najednou chytil za ruku a já si musela znovu sednout.

„Nenechávej mě tu s ním samotnýho. Zabije mě.“ Pošeptal mi a já se uculila.

„Mattie?“ zkusila jsem nějak začít.

„Iane, neříkej mi, že chodíš s mojí sestrou.“ Řekl Matt zcela vážně.

„Dobře, neřeknu ti to.“ usmál se frajersky Ian. Jakmile ho ale Matt probodl pohledem, úsměv mu zmizel.

„Matte, klid, jo? Nejsem malá.“ Upozornila jsem ho.

Matt se na mě nevěřícně podíval a pak odešel. Tak tohle jsem teda vážně nepochopila.

Kim:

Ten zmetek si myslel, že mi ukradne moje milované buchty.

Přitom včera Niny babička říkala, že je upeče pro mě a ne pro něj!

Seděla jsem na verandě a cpala do sebe jednu buchtu za druhou.

Za tohle budu muset Ianovi poděkovat.

Najednou se ale rozlítly dveře a v nich stál Matt.

Pořádně jsem se lekla a pekáč se zbytkem buchet jsem si přitáhla k tělu.

Matt si toho všimnul a jen zakroutil očima.

„Žije ještě Ian?“ začala jsem si dělat legraci.

„Jo, ale asi dlouho nebude.“ Sevřel Matt ruce v pěst.

„Ale prosím tě, nehraj si na velkýho bráchu.“ Mávla jsem rukou a začala se cpát tím zbytečkem jídla, který mi zbyl.

„Co tím chceš říct?“ otočil se na mě naštvaně.

„No, když Ninu opustil Paul, tak tě to ani nezajímalo. A právě v tu chvíli, bych řekla, že potřebovala velkýho bráchu. A teď když je šťastná, i když s tím idiotem, tak máš kecy?“ povytáhla jsem tázavě obočí.

„S idiotem?“ pozastavil se nad mou poznámkou a já věděla, že jsem v pěkný kaši.

Nina mě zabije, až mu všechno řeknu!

Nina:

Matt prostě odešel, ale Ian nevypadal, že by mu to nějak vadilo.

Okamžitě se na mě vrhnul a začal mě líbat.

„Stop!“ odstrčila jsem ho „Byla bych nerada, kdyby sem přišel brácha.“ Usmála jsem se na něj a on jen lehce přikývnul.

Konečně je tu klid a já si můžu dát něco k snídani.

Zvedla jsem se tedy ze židle a přesunula se k ledničce.

To sem ale nemusela, protože na lince už stála má oblíbená snídaně. Ovesné vločky s borůvkami.

Mám prostě nejlepší babičku na světě.

Okamžitě jsem se do jídla pustila a po chvilce už jsem měla všechno jídlo v sobě.

„Iane, musím s tebou mluvit. HNED!“ v kuchyni se objevil Matt a odvedl si Iana. No, paráda!

Doufám, že to oba přežijí.

***

„Tak co říkal?“ vyzvídala jsem, když Ian přišel.

„Nic. Byl to takovej chlapskej pokec.“ Usmál se a dal mi pusu do vlasů.

„Jasně, chlapskej pokec.“ Zabručela jsem si pod nosem naštvaně.

„Já to slyšel.“ Zasmál se a odešel pracovat. Hm, tak to se asi vážně nedozvím, o čem se bavili.

***

Během dne jsem napsala esemesku Elle, že mi to Ian vysvětlil a že už se nezlobím.

Ian s Mattem jeli někam na koních ,společně s Kim, která se nebála snad ničeho.

No, prostě můj pravý opak.

Ležela jsem spokojeně na dece a opalovala se, když jsem zaslechla kroky.

Vyhoupla jsem se na lokty a rozhlédla se.

Pohled mi padl na kluka, kterého jsem po včerejšku nesnášela.

„Ahoj, Nino. Ehm, je tu Kim?“ zaváhal Toby, ale nakonec se přeci jen zeptal.

„Naštěstí ne!“ odsekla jsem naštvaně a zvedla se z deky.

„Co tím, jako chceš říct?“ dělal, že to vůbec nechápe.

„Tím chci říct, že máš jít za tou svojí silikonovou blondýnou a nechat Kim na pokoji, protože ona má rozhodně navíc.“ Vynuceně jsem se na něj usmála.

Pak jsem za ním zahlédla Kim s Mattem a Ianem, jak se vracejí ze své projížďky na koních.

Toby si všimnul mého pohledu a otočil se směrem, kterým jsem koukala.

„Kdo to s nima jede?“ zeptal se Toby.

Paráda! Nezná Matta a já právě dostala nápad.

„To je můj brácha Matt.“ Na chvilku jsem se odmlčela a šibalsky se usmála.

„Chodí s Kim.“ Dokončila jsem svůj plán a Toby se na mě s vykulenýma očima otočil.

„Co že s ní?“

Konečně jsem zpátky. Výlet byl sice naprosto skvělý, i proto že jsem se svojí třídou mohla být takhle naposledy, ale neskutečně mi chybělo psaní. Na net jsem se tam dostala jen na chvilku, takže jsem viděla vaše komentáře nejen já, ale i mí kamarádi. A ti vás tímto zdraví.

Každopádně, 14 je moje oblíbené číslo, takže doufám, že se vám kapitola líbila a že si počkáte na další. Doufám, že zanecháte komentář.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Eltherine (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování