OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Léto, přátelství a jiné lásky 4. kapitola

29.04.2013 (15:00) • Eltherine • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1039×

„Vážně ti to nevadí?“ Seděly jsme s babičkou na zahradě u stolu a obědvaly.

„Ráda Kim uvidím. Dlouho jsem ji neviděla. Ale bude muset spát u tebe v pokoji, protože další pokoj tu nemáme a na gauči ji spát nenechám,“ usmívala se na mě babička.

Babička a vlastně celá moje rodina Kim zbožňovala.

Někdy jsem měla pocit, že ji mají radši než mě.

„Jasně, tak já jdu umýt nádobí.“ Sesbírala jsem všechno ze stolu a chvilku sledovala babičku, jak hřebelcuje jednoho z jejích koní.

Ta má energie na rozdávání.

Naskládala jsem nádobí do skříněk a lehla si s Happy na gauč. Já se nudím!

Bože, Kim, kde jsi?

Jako by mě kámoška slyšela.

Najednou bylo slyšet hlasité troubení.

Happy se ostražitě narovnala a seskočila z gauče.

Ta holka je prostě číslo. Usmála jsem se a rychle vyběhla z domu.

„Na to, jak jsi spěchala, abych přijela, jsi velmi pomalá s vítáním.“ Kim stála opřená o své auto a pobaveně se na mě dívala.

„V tomhle jedeš na farmu?“ vrátila jsem jí to.

Měla na sobě vysoké podpatky, ze kterých mě bolely nohy, jen jsem je viděla, upnuté džíny, bílé tílko a oranžové sako. Jojo, Kim prostě měla skvělý styl.

„Neboj se. Můj kufr je připraven na všechno,“ poklepala rukou na svůj loďák, který jí ležel u nohou.

„Jak tohle dostaneme do schodů, to by mě zajímalo.“ Objala jsem kámošku na přivítanou.

„To tu nemáš žádnýho svalnatýho kovboje? Jsme přece na venkově,“ pronesla se smíchem.

Zamyslela jsem se. Ian rozhodně žádný kovboj nebyl, i když svaly měl, takže… „Ne!“

„Ale, ale. Další dáma na farmě,“ uculoval se Ian, který se zničehonic objevil na verandě.

On je snad všude!

„Ty lhářko,“ zašeptala mi do ucha Kim a já zakroutila očima.

Kim udělala pár kroků směrem k verandě a dala si ruce v bok. „Nechtěl bys mi pomoct s mým kufrem do schodů, kovboji?“ Dívala se na Iana přes své, očividně nové, sluneční brýle.

„Rád.“ Ian zahýbal obočím a široce se usmál.

Co? Jí pomůžeš, ty zmetku?!

***

Poté co Ian vytáhl Kimin kufr do mého pokoje a odešel, jsme si lehly na postel a Kim mi ukazovala fotky z koncertu.

„Á, tady Bruno zpíval Lazy song. Je roztomilej, co?“ Každou fotku mi barvitě popsala a ještě se u ní rozplývala.

Konečně vyčerpala svou zásobu fotek a mobil zandala do kapsy.

„A co ty, jak se tu máš? Proč ses nezmínila o tom kovbojovi? Jak se vůbec jmenuje?“

„Ian,“ řekla jsem se značným znechucením v hlase.

„On se ti líbí,“ zaregistrovala Kim. Vyhoupla se do sedu a s tím svým širokým úsměvem na mě zírala.

„Ne!“ Nebo jo? Ne!

„Jen se nedělej. Vidím to na tobě,“ mávla rukou kámoška.

„Ne! Je příšernej. Má pitomý nápady a jenom si ze mě dělá legraci.“

„Ty seš na ty špatný hochy, jen se nedělej. A pak to podle toho taky dopadá.“ Smutně se usmála a seskočila z postele.

Má pravdu. Ostatně jako vždycky. Z nás dvou jsem byla já ta naivní a ona ta, která to viděla jasně.

Já si vždycky představovala svého vysněného kluka a šťastný konec jako v pohádkách.

Samozřejmě, že už mě to přešlo, ale tu představu šťastného konce jsem v sobě měla pořád.

Zato ona měla o klucích jasnou představu.

Všichni jsou stejně blbí. A nedělala si žádné marné naděje.

Jasně, chodila na rande a měla za sebou spoustu kluků. Ale nebyla žádná naivka jako já.

„Tak co? Zajdeme k našemu milovanému rybníčku?“ zatleskala natěšeně Kim a vytáhla z tašky plavky.

„Jdeme.“

***

Natáhla jsem deku na trávu a plácla tam sebou.

Musím chytit trochu bronzu.

Kim mi hodila na hlavu šaty a skočila do vody.

„Dávej pozor, kam to házíš!“ řekla jsem nakrknutě.

Nějak na mě začala padat má obvyklá depka z mého života.

Najednou bych brečela snad kvůli všemu. Ne! Tohle ne, nesnáším to.

Slzy se mi nahrnuly do očí a já se rychle vyhoupla do sedu. Brečet rozhodně nebudu!

„Kim, jaká je voda?“ koukla jsem na kámošku, která ve vodě řádila s Happy.

„Báječná,“ zahlaholila a mávla na mě, ať jdu za ní.

Viděla, že jsem nějaká divná. Takhle to na mě prostě někdy zčistajasna přijde.

Nikdy se na nic neptala a já jí za to byla vděčná.

Prostě mě vždycky nějak zabavila a špatná nálada byla ta tam.

***

Ležely jsme spokojeně na dece a opalovaly se, když Kim najednou vylítla do sedu.

„Na něco jsem zapomněla,“ plácla se do hlavy a začala se přehrabovat v tašce.

To jsem zvědavá, co zase vymyslela.

„Koukej!“ zakřičela a vytáhla z tašky nějaký dva lístky.

„Já bych si to ráda prohlídla, kdybys s tím tak neházela.“ Kim jen zakroutila očima a lístky mi podala.

„Lístky na Rihannu?“ vykulila jsem oči. Tohle byla srdcovka nás obou.

„Jasně! Na konci prázdnin,“ řekla a lístky mi vytrhla z ruky. „Ty bys je ztratila!“ Dala je zpátky do tašky a spokojeně se uculovala.

***

Přišly jsme domů celé vysmáté a hned se hnaly k něčemu k jídlu.

„Ahoj, Kim,“ pozdravila babička vesele Kim, jakmile ji zahlédla.

„Dobrý den, ráda vás vidím,“ řekla Kim s úsměvem a objala babču.

„To já tebe taky. Z tebe je ale hezká holka,“ prohlédla si ji babča a pohladila ji po tváři.

Ach jo, tohle nesnáším!

Teď přijdou otázky typu, jak jí jde škola atd. To bude na dlouho.

Autor: Eltherine (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Léto, přátelství a jiné lásky 4. kapitola: